Tak už nejen Oscary. Ještě o něco dříve, než americká filmová akademie, „odpohlavnila“ příslušná pořadatelská organizace i televizní ceny Emmy. Dosud se zde udělovala cena v kategorii nejlepší mladý herec – herečka. Tomu je konec. Nová kategorie nerozlišující pohlaví se má jmenovat Vynikající mladší performer v dramatickém seriálu. Slova herec a herečka jsou na indexu. Jak se psalo před časem na Novinkách.cz, „pozoruhodný je i plán na rozvolnění dalších kategorií zatím ještě rozdělených podle pohlaví. Umělci do nich nebudou zapisováni podle tělesných znaků, ale podle toho, jestli se subjektivně cítí jako žena, nebo muž. Herec by tak například mohl jeden rok tvrdit, že se cítí jako žena, protože v mužské kategorii by byla zrovna v dané sezóně větší konkurence, vyhrát cenu a další rok si pohlaví zase změnit.“ Ankety MTV Movie & TV Awards a Video Music Awards jsou ještě dále než Emmy, rozdělení kategorií jako zpěvák – zpěvačka a herec – herečka už úplně zrušily.
To je opravdový průlom. Představuji se, jak v historickém filmu o popravách českých pánů na Staroměstském náměstí exhibuje talentem překypující katka (nebo katice?) Mydlářka. Nebo kterak Němcové Babička se transformuje do Dědečka, jen bude drobná potíž v tom, jak vyřešit, že nosí kapsář a hůl. Ale třeba je to bisexuální dědo-babička, to by šlo. A bude se nové opatření týkat též zvířecích hrdinů? Ze Sultána a Tyrla by se rázem staly fenky, z kocoura Garfielda tlustá kočka Garfieldka, z Médi Bédi pažravá Medvědice Bedřiška a z jeho roztomilé Cindy hromotlucký Cinďák.
Co se týče zpěváků a zpěvaček, tak zde je bilance jednoduší. Conchita Wurst jako průkopník/ice oboupohlavnosti už drahný čas ukazuje cestu k lepším zítřkům. Ostatně většina mladičkých zpěváčků promenujících obrazovkami na hudebních kanálech už dnes svým zjevem i hláskem připomíná spíše nějaká nedomrlá děvčata nebo homosexuály v rozpuku, kteří jen ještě nestihli coming out. Jak se zdá, v našem cvokhauzu nic není nemožné.
—–
Rovněž z portálu Novinky.cz vyjukla na světlo světa tahle zpráva: „Chlapec, nebo dívka? Rodiče v USA vedou boj o pohlaví sedmiletého potomka“. Spory o děti, jak se obecně ví, bývají při rozvodech tím nejtěžším, čím si všichni zúčastnění musí projít. Bývalí manželé v Texasu však svůj boj posunuli na novou úroveň. Matka tvrdí, že jedno z jejich dětí se cítí být dívkou, otec obviňuje bývalou ženu, že tyto pocity chlapci vsugerovala. Tamní dětská lékařka Anne Georgulasová tvrdí, že nyní sedmiletý chlapec James, jedno z dvojčat, které spolu exmanželé mají, trpí od roku 2015 genderovou dysforií, což je stav, kdy člověk trpí rozporem mezi pohlavní identitou a biologickým pohlavím. Chlapec chodí oblékán v ženských šatech a přeje si být nazýván Luna.
Otec Jeffrey Younger tvrdí, že jeho bývalá žena si vždy přála dívku a chlapce do této role vmanipulovala. Měla ho oblékat do ženských šatů a vyprávět mu, že bubáci chodí jenom pro chlapce. Na svou anti-genderistickou troufalost však doplatil. Byl označen za chytráka, který skrze medializaci problému svého syna získal (díky crowdfundingu) nějaké peníze. To už je příběh skoro jak český – znáte to o tom sousedově praseti, že…
Místo toho, aby milou paní matku zavřeli do skutečného blázince za to, že ničí psychiku svého synka Luny, odnese to otec, který si prostě povšiml, co vlastně Luna nosí ve slipech.
Nebyla by to však Amerika, země všech možností, aby na to neměla vědecké vysvětlení. Podle psycholožky Laury Edwards-Leeperové lze prý ve věku 10 – 14 let u dětí medicínskými zásahy oddalovat pubertu, což je prý „pro děti bojující s vlastní genderovou identitou nesmírně důležité. Uvolňuje to stres, jejž puberta u řady těchto dětí vyvolává, předtím než se budou muset rozhodnout o případných nevratných lékařských zásazích.“
Možná, že jsem opravdu už stará konzerva, ale vzpomenu-li, což se mi dosud ještě daří, na pubertu v časech mé generace, rozhodně mohu odpřísáhnout, že jsme neřešili, zda i s pindíkem náhodou nejsme holky. Právě naopak. Snažili jsme se dosíci ochotných děvčat, která by tomu klukovi mezi nohama pomohla prožít hezkou chvilku. Slovo gender jsme neznali a hormonální oddalování mutace a rozvoje druhotných pohlavních znaků by tehdejší medicína spolu s justicí stavěla bezmála na roveň genetických pokusů prováděných za nacismu. Tak co, a hlavně proč, se změnilo?
—–
Pokud v někom předchozí glosy vyvolaly úsměv, tak ta třetí se postará o jeho ztuhnutí. Server Echo24 přinesl zprávu, že americký profesor na Michigan State University Stephen Hsu přišel o místo viceprezidenta pro výzkum a inovaci. V minulosti totiž schválil financování studie, která ukázala, že střety americké policie s černochy pro ně nekončí smrtí ve výrazně vyšším poměru než u příslušníků jiných ras. Hsu studii sám neprováděl, pouze ze své pozice garanta pro výzkum pro ni schválil financování. O zahájení studie bylo rozhodnuto už před lety, její výsledky vyšly najevo koncem loňského roku. Dodejme, že Hsu je považován za jednoho z nejvýznamnějších akademiků asijského původu ve Spojených státech.
„Zjistili jsme, že rasa policisty nemá vliv na to, zda bude zastřelen černošský či bělošský občan,“ zní výsledek studie, Hsuovi způsobila nečekané trable. Proti Hsuovi se ostře ohradil odborový svaz postgraduálních studentů. Po vydání studie prolustrovali Hsuovy starší příspěvky na blozích, studie či prohlášení v různých rozhovorech a přišli s řadou tvrzení, podle kterých Hsu například věří, že jsou mezi rasami rozdíly v úrovni inteligence. Hsu se proti obvinění ohradil s tím, že jsou například vytrženy z kontextu nebo neberou ohledy na jeho pozdější vyjádření. „Vítězství twitterového davu bude mít pravděpodobně hrozivý vliv na akademickou svobodu na kampusu,“ prohlásil.
Odborový svaz zároveň zorganizoval petici volající po vyhození Stephena Hsua, pod niž se podepsalo přes 800 lidí, včetně řady akademiků. Petice na Hsuovu podporu, vyjadřující znepokojení nad ztrátou akademické svobody a vědecké integrity, posbírala přes 2100 podpisů. Přece jen asi ještě existuje zdravý rozum, ale… „Mnoho profesorů a neakademiků, kteří mě podporovali, se bálo podepsat naši petici – nechtěli být vystaveni útoku davů. Obdrželi jsme řadu zpráv s těmito obavami,“ prohlásil Hsu.
Profesor byl nakonec nucen ze svého postu odstoupit. „Věřím, že je to tak pro naši univerzitu nejlepší, aby pokračovala v pokroku,“ uvedl prezident univerzity Samuel Stanley. Samotný autor studie Joe Cesario výstižně dodal: „Je špatné, že tohle dělají někomu z vedení.“ Cesario se obává, že aktivisté nepřestanou „naléhat na omezování okruhů témat, o kterých mohou lidé mluvit nebo k jakým závěrům mohou docházet“.
Co dodat? Když výsledek vědeckého bádání neodpovídá aktuální představě akademických diktátorů o „pokroku“, tak jej prostě prohlásíme za neplatný a škodlivý. Pak ale vyvstává otázka: proč ty akademie vůbec platit? Někdo někde prostě cosi označí za „pokrok“ a vše ostatní se tomu jednoduše přizpůsobí. K čemu věda, výzkum, vědění, dokonce samo myšlení? To je jen veteš patřící na smetiště (nepokrokových) dějin. Poručíme větru, dešti! Svět patří nám! Teď, když máme, co jsme chtěli…
