Vážím si:
Člověka, co jde vždycky rovně a neuhýbá,

Člověka, který umí držet slovo a nebojí se výhrůžek,

Člověka, který nehledí na svůj prospěch,

Člověka, co dovede za všech okolností chránit pravdu,

Člověka, co dokáže nezištně pomáhat druhým,

Vážím si – Petra Žantovského.

Byly doby, kdy byl Senát považován pouze za zbytečnou instituci.

Dneska už jsme mnohem dál. Ze Senátu se stává instituce nebezpečná.

Poté, co se do něho stáhli snad všichni neúspěšní kandidáti na prezidenta, vychází ze Senátu řada iniciativ, které naši zemi poškozují. Je třeba, aby v Senátu zasedli lidé, jako je Petr Žantovský, pokud má horní parlamentní komora zase sloužit demokracii, to znamená vůli většiny.

Pokud dnes něco opravdu potřebujeme, pak je to svoboda slova. Ne ta ideologická, ale skutečná bez předsudků. Petr Žantovský je jeden z našich nejlepších odborníků na média a jeho analýzy mají hlavu a patu. Nebojí se, je vždycky konzistentní a z politiky si neudělá trafiku. Navíc mohu potvrdit, když jsem stál vedle něj při předávání státních vyznamenání, že je opravdu figurou nepřehlédnutelnou. Ten se v šedi Senátu rozhodně neztratí.

Petra Žantovského znám jako vysoce vzdělaného a pracovitého žurnalistu, historika, pedagoga a politického analytika bytostně souznějícího se západními demokratickými tradicemi, s racionálním a konzervativním přístupem k problémům a rozvážným rozhodováním. Jeho vstup do politiky vnímám jako potřebné obohacení veřejné debaty a kdyby kandidoval v mém obvodě, volil bych ho bez ohledu na to, za kterou stranu.