S novým rokem, nový seznam „závadných“ slov. Tentokráte pro ajťáky. To hlásá titulek serveru Echo24. A pokračuje: Slova a spojení jako „piknik“, „hnědý pytlík“ či dokonce „dlouho jsme se neviděli“ patří mezi výrazy, které údajně mohou ztížit efektivní komunikaci a ublížit morálce. Aspoň to vyplývá z dokumentu, který vydala skupina „Words Matter Task Force“ („zásahová jednotka ‚Na slovech záleží‘“) náležející k IT oddělení na univerzitě v americkém Michiganu. Proč jsou tato konkrétní slova závadná, však není zcela jasné.
Seznam slov obsahuje dohromady 26 položek, u každého „závadného“ výrazu pak jeho zhotovitelé nabízejí podle nich alternativu, která bude akceptovatelná. Zatímco u některých výrazů je zřejmá jistá logika (fráze „práskat bičem“ připomínající údajně historii otrokářství v USA), u jiných se hledá jen těžko. Zmiňovaný „piknik“ může být na seznamu obsažen kvůli tvrzením šířeným na sociálních sítích, že se takto označovala setkání rasistických bělochů, kteří na nich následně lynčovali a upalovali černochy. Pravdivost těchto tvrzení ale vyvrátila například agentura Reuters. Piknik má ve skutečnosti svůj původ ve francouzštině ve slově „pique-nique“.
Stejně tak má být nahrazena dvojice výrazů „master/slave“ (pán/otrok), která je ale v informatice používána pro ustálený model počítačové komunikace. Jedno zařízení nebo proces (master) přebírá jednosměrné řízení nad jedním nebo více zařízeními (slave). Words Matter Task Force chce dvojici nahradit výrazy „leader/follower“ (vůdce/následovník) nebo „primary/replica“ (primární/replika).
Dále také ve slovech obsahujících koncovku „-man“, tedy „muž“, má být tato koncovka nahrazena genderově neutrálním „people“ nebo „person“ („lidé“; „osoby“).
Fráze „long time, no see“ („dlouho jsme se neviděli“) by mohla být vykládána jako necitlivá vůči zrakově postiženým lidem, ale skupina ji doporučuje nahrazovat frází „neviděl jsem tě celé věky“ („I haven‘t seen you in ages“), která přitom nadále odkazuje na zrak. Důvod, proč je tato fráze „závadná“, je tak neznámý.
Seznam slov je určen členům IT oddělení Michiganské univerzity. Podle Word Matters Task Force je nezbytné „vytvořit kulturu, ve které se každý cítí vítaný, oceňovaný a respektovaný“. „Tato pokračující práce s jazykem je součástí snahy IT oddělení vytvořit pracoviště, které je rozmanité, spravedlivé a inkluzivní. Pro skupinu, která je součástí špičkové vzdělávací instituce, je důležité, aby chápala, jaký má použitý jazyk dopad. Tato práce stále pokračuje, ale je důležité pamatovat, že tato vzdělávací snaha umožní členům IT týmu lépe sloužit celé univerzitní komunitě,“ uvedl mluvčí univerzity Rick Fitzgerald. Tolik Echo24.
Cítíte tu prázdnotu? Nejenže nově nařizovaná slova úplně duní bezobsažností a účelovostí, jsou plná frází o inkluzi a často si odporují sama sobě navzájem. Předně se tu ale zjevně vytváří jakýsi nový svět, který není ani funkčnější ani krásnější než ten dosavadní. Jen se na tento proces nalepí další stovky a tisíce aktivistů, kteří neumí nic jiného, než nařizovat zbytku vesmíru podobné nanicovaté nesmysly. A to za peníze veřejnosti, ať už přetavené skrze daně, nebo poplatky za příslušné školné. Tak jako tak jde zjevně o podvod. Studenti nastoupili na studium za nějak předem jasně definovaných podmínek. Nyní se za pochodu tyto podmínky mění, a tím se mění i celý obsah, forma a smysl jejich studia. Podle obyčejné selské logiky by měla univerzita (a s ní i podobně postižené instituce kdekoli ve světě) buď usadit vše do normálních kolejí, nebo vrátit školné i s úhradou za ušlý čas a utrpěné škody na psychice studentů a jejich rodin.
Bývaly časy, kdy jsme ke Spojeným státům vzhlíželi jako ke kolébce demokracie a moderní kultury. Dnes je to dobrovolně se totalitarizující systém. Už chybí jen pracovní tábory pro bílé a heterosexuály, jež povedou černí gayové. Tohle by ani Orwell nevymyslel.
—
To Aktuálně.cz přináší jinou, neméně vzrušující zprávu pod titulkem KFC se omluvilo za reklamu, v níž zírají chlapci ženě do výstřihu. Spot však nestáhlo.
Píše se zde: „Provozovatel restaurací rychlého občerstvení KFC čelí nařčení ze sexismu kvůli reklamě, kterou na konci loňského roku nasadil v Austrálii. Proti reklamnímu spotu se ostře ohradila skupina Collective Shout z Nového Jižního Walesu, která bojuje proti objektivizaci žen.
Patnáctisekundový spot zachycuje spoře oděnou ženu, jak si prohlíží svou postavu včetně hýždí a poprsí v odrazu bočního okénka auta. Když si začne upravovat hluboký výstřih, okénko nečekaně stáhne jeden ze dvou malých chlapců, kteří celou dobu ve vozidle seděli a s užaslým výrazem v obličeji ženu pozorovali. V autě se s nimi nachází ještě jejich matka, která se na dívku dívá viditelně pohoršeně. Žena, naoko zaskočená tím, že v autě někdo je, po chvíli sundá sluneční brýle a prohlásí „Říkal někdo KFC?“ Reklama končí záběrem na dívku, jak si užívá jídlo této značky, zatímco se zřejmě nachází na nějakém hudebním festivalu. „Omlouvám se, pokud naše nejnovější reklama někoho urazila. Naším záměrem nebylo stereotypizovat ženy a mladé chlapce v negativním slova smyslu,“ uvedl po kritice fastfoodový řetězec KFC.
Právě z návratu k zastaralým stereotypům a do dob, kdy ženy v reklamách běžně vystupovaly jen jako sexuální objekty, viní KFC organizace Collective Shout. Podle nich spot vytváří i záporný obraz o mužích. „Reklamy jako tyhle přispívají k lživé představě o tom, že od chlapců nemůžeme čekat nic lepšího než takové chování,“ nechala se slyšet mluvčí organizace Melinda Liszewskiová a vyzvala k bojkotu KFC.
Fastfoodový řetězec navíc reklamu nestáhl. Ta je stále k vidění v televizích v Austrálii a také na australském YouTube kanále KFC. Podle britského deníku The Guardian se společnost zatím nevyjádřila k tomu, zda reklamu po omluvném prohlášení odstraní.“
V tomto příspěvku se objevuje zajímavé sousloví „objektivizace ženy“. Má se to chápat tak, že ze ženy nemá být činěn objekt (například zájmu mužů)? Nebo tak, že z bytosti ženského pohlaví se „objektivizací“ vytrácí nějaká hodnota, která by byla vlastní např. opaku toho procesu, tedy „subjektivizaci“? Co je to „objektivní žena“? Taková, která vlastní druhotné znaky a jeví zájem o opačné pohlaví, jako tomu bývalo v časech ještě ne tak dávno minulých? A důsledně vzato: když se odstraní „objektivizace“ ženy jakožto předmětu hodného sexuální přitažlivosti (pro muže, jak jinak), kdopak bude vyrábět děti? Snad 3D tiskárny? Nebo genetická výpomoc ze Třetího světa, která si problémy s „objektivizací“ ženy rozhodně nedělá? Odpověz si každý sám.
—
A je to tady. Boston odstranil kvůli údajnému rasismu sochu Lincolna připomínající zrušení otroctví, píše Echo24:
„Socha prezidenta Abrahama Lincolna, připomínající zrušení otroctví v USA, byla odstraněna z centra Bostonu kvůli údajné rasové nespravedlnosti. Součástí sochy je totiž také podobizna osvobozeného černošského muže, který Lincolnovi klečí u nohou. Podobizna prezidenta, známá jako Památník emancipace, stála na svém místě od roku 1879. Jedná se o kopii stejnojmenné sochy, která byla vztyčena o tři roky dříve v hlavním městě Washingtonu a která byla údajně beze zbytku zaplacena z platů osvobozených otroků.
O jejím odstranění bylo rozhodnuto v červnu tohoto roku. Starosta města Marty Walsh připustil, že se z ní cítí návštěvníci města i stálí obyvatelé ,nepříjemně´. Kritici si stěžovali na to, že polonahý černoch povstávající na nohy a setřásající ze zápěstí zbytky okovů spíše vypadá, jako kdyby poklekával před Lincolnem, svým ,bílým pánem´. Na podstavci sochy stojí nápis: ,Rasa osvobozena a země v míru. Lincoln spočívá po své práci.´
Petici požadující odstranění památníku podepsalo na 12.000 lidí (přičemž město má bezmála 700 tisíc obyvatel, jde tedy o nějaké cca 1,5% občanů Bostonu) a komise pro veřejné umění o něm jednohlasně rozhodla. Socha bude umístěna do skladu, dokud se město nerozhodne, zda bude vystavena v muzeu. ,Rozhodnutím ji odstranit bereme na vědomí roli sochy v propagování urážlivých stereotypů a zmenšování role černošských Američanů na utváření svobody národa,´ uvedla komise v prohlášení.
Čeho že se hrozného ten nebohý Abraham Lincoln (1809-1865) dopustil? Po prezidentských volbách roku 1848, v nichž podpořil (posléze vítězného) stranického kolegu, whiga Zacharyho Taylora, se projednávala otázka otrokářství. Hlavním cílem bylo se domluvit, zda má být otrokářství zcela povoleno nebo navždy zakázáno. Abraham Lincoln přirozeně hlasoval proti tomu, aby otrokářství bylo povoleno. Navíc vznesl i požadavek na zákaz otroctví a obchodu s otroky v distriktu hlavního města (Washington, D.C.).
V roce 1860 vyhrál prezidentské volby (to už byl republikán, whigové se v mezičase rozpadli), které byly z drtivé většiny ve stínu tématu otroctví. Jeho volební program sliboval konec rozšiřování otroctví, ochranná cla a rychlé udělování amerického státního občanství přistěhovalcům, kteří se stali žádanou pracovní silou. Už v plném průběhu občanské válce s Konfederací Lincoln 22. října 1862 prohlásil, že od 1. ledna 1863 je třeba na všech územích obsazených vojsky Unie nahlížet na otroky jako na svobodné lidi. Dokument nemalou mírou přispěl i ke konečnému vítězství Unie ve válce. Na jeho základě se totiž černoši mohli hlásit do služby v ozbrojených silách, čímž výraznou mírou ovlivnili složení unionistické armády. Dohromady jich v ní sloužilo téměř 200 000, což bylo asi 10 % všech vojáků. Dne 4. března 1864 byl znovuuveden do úřadu prezidenta USA. Inaugurace se poprvé zúčastnila část černošského obyvatelstva, občanská sdružení a černošský armádní prapor.
Tak, a teď mi někdo prozraďte, co dementním aktivistům a jejich služkám v zastupitelských úřadech (v Bostonu či kdekoli) vlastně na Lincolnovi vadí? Kdo to uhádne, zaslouží zápis do Guinessovy knihy rekordů v kategorii demagog roku.
