V tom našem blázinci, hezkém, evropském, střediskovém, se ději už věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Takovýmto titulkem uvedl web České televize jednu z nich: „Vítejte v brexitu.“ Celníci zabavili britskému řidiči svačinu s uzeninou.
V reportáži nizozemské televize NPO 1 je zachycen zásah celníků, kteří kontrolují cestující z trajektu, jenž připlul do přístavu Hoek van Holland. „Už nesmíte do Evropy dovážet určité druhy potravin, jako je maso, ovoce, zelenina, ryby a takové věci,“ říká jeden z celníků udivenému Britovi, kterému zabavuje svačinu zabalenou v alobalu. Na mužův dotaz, zda si může nechat aspoň chléb, když z něj vybere maso, celník odpovídá: „Ne, všechno bude zabaveno. Vítejte v brexitu, pane.“
Podle Evropské komise je zákaz dovozu masa a mléčných výrobků z Velké Británie nutný, aby se zabránilo přenosu choroboplodných zárodků, které by mohly mimo jiné způsobit u zvířat nemoci, jako je slintavka a kulhavka či klasický mor prasat.
Nu, zdá se mi, že celníci, a ti, kdo rozhodují o jejich agendě, možná nemají kulhavku ani slintavku, ale postihla je choroba ještě mnohem horší: akutní idiocióza.
Představuji si, jak nebohý britský turista svou svačinou ohrožuje pravdu, lásku a evropské hodnoty. Jak záludně, pokoutně, plíživě a záškodnicky roznáší kousky slintavkové klobásky po nejvyšších komnatách europanstva, hází obzvláště jedovaté kousky mezi plátky lososa určené paní Leyenové či soudružce Jourové, a pak se zpoza brokátových závěsů škodolibě kření, vida sliny tekoucí po sličných tvářích, neb si již již představuje tučnou odměnu, kterou za tuto sabotáž zinkasuje nejprve v Kremlu, a poté v Pekingu.
Kdepak Angličani, těm není co věřit!
—
To můj čím dál oblíbenější portál a čím dál častější zdroj inspirace pro Zprávy ze cvokhauzu Echo 24 přichází s burcujícím titulkem: „Neuctivé, je příliš světlá.“ Obálka Vogue s novou viceprezidentkou USA sklízí kritiku.
Povolební číslo amerického časopisu Vogue ještě nebylo ani na světě, a už vyvolalo vášnivou diskusi. Časopis totiž dopředu zveřejnil návrh titulní strany, na které nově zvolená viceprezidentka USA Kamala Harrisová vypadá vzhledem k nasvícení „světleji než ve skutečnosti“. Kritice neušlo ani její oblečení nebo pozadí fotografie.
Na jednom snímku je Harrisová v ležérní černé bundě a v teniskách, na druhé má elegantní modrý kostýmek. Zdroj CNN uvedl, že tým Harrisové očekával, že na obálce bude fotka ve značkovém světle modrém kostýmku a fotka v ležérnějším oblečení se objeví až uvnitř časopisu. Vogue se ale rozhodl, že na oslavu Harrisové, která bude zastávat významnou roli ve vedení jejich země, zveřejní oba návrhy obálek. Kritici uvádějí, že pleť viceprezidentky Harrisové vypadá na fotkách jako vybledlá.
Hlavní kritička The Washington Post Robin Givhanová napsala, že na výběru méně formální obálky není nic špatného, ale v tomto případě na ní „nic neříkalo wow“. „Někdy to je přesně to, co černošské ženy chtějí, uznání a oslavné „wow“ za to, čeho dosáhly,“ uvádí Givhanová. To stejné kritizovala i jedna z uživatelek sociální sítě Twitter, podle které nenese obálka žádnou hlavní myšlenku, což je prý vůči viceprezidentce Kamale Harrisové neuctivé.
Jiná z uživatelek se opřela i do výběru barvy pozadí na fotografii. Podle Vogue měla zelená a lososově růžová na pozadí symbolizovat barvy historicky prvního afroamerického sesterstva Alpha Kappa Alpha na Howardově univerzitě, kde studovala právě Kamala Harrisová. Podle komentující je neuctivé, že na fotce s tímto symbolickým pozadím má na sobě tenisky.
Zajímalo by mě, co by tyto strážkyně estetické pruderity říkali na první oficiální, ještě před-prezidentskou, fotku Václava Havla ve svetru. Jak by se jim líbil Bill Gates, diskutující na světových technologických fórech rovněž ve svetru. Co by řekli na módní výbavu Barbry Streisandové, která se v podivuhodné pletenině připomínající župan objevuje na veřejnosti už léta a zakládá si na své neformálnosti (asi stále ještě prožívá příběh levičácké aktivistky z filmu Takoví jsme byli).
A co se týče „málo černé“ černošky Harrisové, možná by se slušelo připomenout, že už v prvním zvukovém hudebním filmu v dějinách, zvaném The Jazz Singer (1927) hrál hlavní roli bílý herec Al Jolson, pro muzikálové vystoupení naviksovaný na černo. Já bych to interpretoval tak, že si bílí tvůrci dobře uvědomovali, že jazz je černošská hudba a tímto způsobem (jiný nebyl tehdy myslitelný) vyjádřili svůj respekt.
Nu, co dodat: Každý jen tu svou má za jedinou…
Wow!
—
Nu a závěrem zase po čase jedna z webové kolportáže. Nějak ale nevím, zda se smát, či plakat:
„Dobrý den, pane řidiči, silniční kontrola. Prosím osobní doklady a doklady od vozidla.“ (Předávání dokumentů.)
„Kdo jsou další osoby ve vozidle?“
„Co je vám po tom?“
„Občane, podle rozhodnutí krizového štábu mohou společně cestovat jen nejbližší rodinní příslušníci. Doklady!“ (Manželka předává občanský průkaz.)
„Ta paní se jmenuje jinak než vy. Jak to?“
„Nechala jsem si rodné příjmení. To se nesmí? A mám stejnou adresu jako manžel, přece.“
„Můžete být sousedka. Prověříme to. Co ty dvě děti vzadu? Jsou vaše?“
„No dovolte?!“
„Máte jejich rodný list?“
„Snad vidíte tu podobu, ne?!“
„Prověříme. Občane, kam jedete?“
„Do přírody.“
„To jsou dva přečiny najednou.“
„Jak to?“
„Do přírody se nesmí. A lžete úřednímu orgánu.“
„Nelžu.“
„Lžete. V počítači máme záznam, že jste před 74 minutami psal přes WhatsApp svému kolegovi z práce Josefu N., že k němu přijedete v 11.30, že už má zapalovat gril. Chcete to popřít?“
„Ehm, to jsem si dělal jenom takovou srandu.“
„Nedělal. Máme jeho odpověď. Zapaluje a nemáte zapomenout koupit omáčku na barbecue a soudek piva.“
„No, to on si taky dělal srandu, ehm.“
„Nedělal. Máme tady výpis z vaší platební karty. Před půl hodinou jste v nákupním centru koupil soudky piva dokonce dva, omáčku na barbecue a v lékárně léky na imunitu.“
„Manželka trpí…“
„My víme, máme její zdravotní dokumentaci on-line. Pokud tedy jde o vaši manželku, že.“
„To už jsem vám říkal.“
„Bude to bloková pokuta čtyřicet tisíc korun.“
„Proč tolik? Vždyť to je jeden přestupek. My to hned otočíme a jedeme domů!“
„To není jeden přestupek, ale čtyři. Máme tady výpis z Google Maps. Ve středu jste byl s kamarády na kole, byli jste čtyři, což je shlukování. A dále tady máme výpis z vaší platinové kreditní karty, kterou jste platil nákup včera v půl deváté ráno v obchodě, přestože jste ještě prokazatelně nedosáhl věku 65 let…“
„Táto, ty máš platinovou kreditní kartu?! Proč jsi mi to nikdy neřekl?!“
„A pak tady máme kamerový záznam vaší manželky, kdy se bez roušky…“ (Policista nedořekl: líbala s cizím mužem).
„Táto, zaplať, okamžitě zaplať a jedeme domů!!!“
