Už před nějakým časem přinesl portál Echo24 zprávu s titulkem Hermionu bude hrát černá herečka. Rowlingová je nadšená. Zpráva se týkala uvedení divadelní hry Joanne K.Rowligové Harry Potter and the Cursed Child (Harry Potter a prokleté dítě) v londýnském divadle Palace Theatre. Děj divadelní hry je zasazen do doby 19 let po porážce „pána zla“ Lorda Voldemorta mladým kouzelníkem Harrym Potterem v posledním díle novely známém jako Harry Potter a relikvie smrti. Harry Potter je zaměstnancem ministerstva kouzel a se svými bývalými spolužáky jsou již třicátníky. Hlavní postavou bude vedle Harryho Pottera jeho nejmladší syn Albus Severus, který bude bojovat s „tíhou nechtěného rodinného odkazu“. „Otec i syn se dozví nepříjemnou pravdu: temnota někdy přichází z nečekaných míst,“ jak nastínil jeden z producentů při představování hry letos v říjnu.
Velké překvapení vyvolalo obsazení jedné z hlavních postav, Hermiony Grangerové. Bude ji totiž hrát Noma Dumezweniová, britská herečka černé pleti narozená ve Svazijsku. Obsazení Dumezweniové do role důvtipné čarodějky vyvolalo velkou diskuzi na sociálních sítích. Mnoho fanoušků nejznámějšího kouzelnického příběhu považuje volbu herečky tmavé pleti za špatný nápad a tvrdí, že Hermiona byla autorkou Rowlingovou popsána jako dívka světlé pleti. Hermionu Grangerovou ztvárnila ve filmových adaptacích kouzelnického příběhu bělošská herečka Emma Watsonová. Samotná J. K. Rowlingová má však jiný názor. Z nové podoby Hermiony je nadšená. „Bílá kůže nebyla nikdy specifikována. Rowlingová miluje černou Hermionu,“ stojí na twitterovém profilu britské spisovatelky.
Nu, rozdělme si to na dvě části. Předně Hermiona byla ztvárněna jako půvabné děvče, které s dospíváním nabývá též na sex-appealu a přitažlivosti pro opačné pohlaví. Emma Watson tyto charakteristiky naplnila skoro až geniálně. Nečekanou předvídavost při jejím výběru projevil už casting před prvním dílem, kam Emma Watson vstoupila původně jako nesnesitelná šprtka (jak se o ní vyjádřil později profesor Severus Snape v podáání Alana Rickmana). V mezičase se z ní stala opravdová holka k nakousnutí.
A teď při vší úctě, když se zahledíte na tvář Nomy Dumezweniové (viz foto dole pod článkem), kolik z těch charakteristik byste mohli užít? Řečeno jednoduše, heterosexuálně: Jestliže za touhle holkou má šílet celé pánské osazenstvo, pak by se hra měla spíš nastudovat v Bronxu.
Tohle „black“ třeštění shodou okolností zhruba touž dobou přineslo i jiné plody. Jakási neziskovka LegallyBlack rozjela velkou propagandistickou (bůhvíkým placenou) kampaň spočívající v tom, že do ikonických plakátů na světové filmy (od Titanicu, přes Bridget Jonesovou, Bondovky Skyfall až třeba po toho Pottera) vmontovali místo původních tváří Kate Winsletové, Leonarda diCapria, Daniela Craiga atd. jakési anonymní tváře, mající jedno společné: jsou to černoši. Ta squadra to doprovodila sloganem v tom duchu, že takto by měly vypadat „správné“ filmy, které zřejmě nepodporují bílá heterosexuální dogmata, jsou dostatečně inkluzivní a diverzitní.
Vůbec to nechápu. Což se černí herci nevyskytovali a nevyskytují v tolika skvělých světových filmech – od Sidney Poitiera v Tracyho filmu Hádej, kdo přijde na večeři (1967) přes Denzela Washingtona v dramatu Philadelphia (1993) po třeba Willa Smithe v povedené sci-fi Já legenda (2007)? Proč je nutné z Anny Boleynové či Hermiony Grangerové dělat černošky? To bude v příštích filmech o M.L.Kingovi nebo Nelsonu Mandelovi hrát titulní roli Asiat? Běloch jistě ne, to by byla diskriminace, že…
—
Jak jsme se mohli dočíst v deníku E15, pod titulkem Netflix, rok 2022: Uhlíková neutralita tvrdě dopadne na filmové štáby, zprávu o tom, že americká streamovací služba Netflix zamýšlí už před koncem příštího roku dosáhnout uhlíkové neutrality. Na její nový cíl upozornil deník Financial Times. Změna se citelně projeví především ve způsobu natáčení filmů a seriálů. Nejvíce škodlivých emisí primárně produkují natáčecí štáby, jak odhalila studie, kterou si dal vypracovat Britský filmový institut.
„Většina naší uhlíkové stopy vzniká při tvorbě projektů jako je například seriál Koruna,“ potvrzuje šéf Netflixu Reed Hastings. Největší problémy podle studie vyvolávají stavby filmových kulis, používání dieselgenerátorů či doprava štábů na natáčecí místa, nikoli datová centra internetových platforem. Natáčení filmu v průměru vyprodukuje 2840 tun emisí oxidu uhličitého, zhruba stejně, jako když automobil se spalovacím motorem najezdí jedenáct milionů kilometrů. Téměř polovina z tohoto připadá na dopravu a třetinu představuje spotřeba elektřiny a plynu. Za celý loňský rok činila uhlíková stopa Netflixu 1,1 milionu tun oxidu uhličitého, což je srovnatelně s 25 tisíci americkými domácnostmi. A to v součtu nejsou započítané emise vznikající při přenosu dat po internetu a spojené se samotnými elektronickými zařízeními. To vše se má nyní změnit.
Čistší přístup k výrobě filmů a seriálů má zahrnovat například používání elektromobilů k přepravě herců a filmařů, omezení cestování letadly a najímání lokálních pracovních sil. Mnohem více filmového materiálu má vznikat virtuálně ve studiích. Společnost se zároveň chystá investovat do ochrany kritických přírodních ekosystémů, jako je uzdravování půdy či obnova lesů a travních porostů. Plánuje též zavedení jakési vnitřní uhlíkové daně, aby osoby odpovědné za rozpočty filmových projektů měly motivaci nutit štáby nepoužívat fosilní paliva a snižovat emise.
„Jsme rádi, že Netflix přistupuje k problematice udržitelnosti se stejným pozitivním zápalem, s jakým působí ve svém oboru, a má vysoké ambice dosáhnout rychle čisté nuly,“ uvedla Christiana Figueresová. Tato kostarická diplomatka se jako nezávislá poradkyně podílela na vytvoření nového strategického plánu Netflixu a v minulosti třeba pomáhala vyjednat Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015.
„Domnívám se, že v sektoru zábavy se touto cestou vydáváme jako první,“ tvrdí šéf Netflixu. „Doufáme, že společnosti typu Walt Disney, ViacomCBS nebo BBC budou následovat naše vedení v zelených produkcích,“ dodává. Walt Disney a BBC se nicméně už dříve zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality do konce této dekády.
Obávám se, že Netflix je stále ještě málo důsledný. Kdyby opravdu chtěl zrušit nebo minimalizovat uhlíkovou stopu, kterou produkuje při výrobě svých jednosezónních veleděl, měl bych pro něj jednoduchou radu: Vraťte se k loutkám a maňáskům. Není nic známo o tom, že by Čertík Bertík či Spejbl s Hurvínkem produkovali nějakou uhlíkovou stopu. Natož pak Mánička. Snad ještě Žerýk, ale ani to není potvrzeno. Řešením by byly rovněž filmy animované. Sice dnes už vznikají výhradně na počítačích, a to už jistá ekologická zátěž je, ale představte si tu uhlíkovou katastrofu, kdyby místo kresleného Maxipsa Fíka pobíhal po dvorku skutečný hafan velikosti koně! Nebo Bob a Bobek, opice Žofka či dokonce Mach se Šebestovou a psem Jonatánem! Hrůza pomyslet…
—
Ale teď zas jednou vážně. Internetem koluje níže uvedený materiál. Považuji ho za natolik zásadní, že nemohu nevetknout na závěr dnešního zpravodajstvím cvokhauzu:
Bidermanova tabulka donucování, aby se lidé stali poslušnými, ztratili vlastní názor i chápání sebe sama
Psycholog Albert Biderman vyvinul již v r. 1956 návod, jak vymámit lživé přiznání od válečných zajatců. Dnes se tomuto návodu říká „Bidermanova tabulka donucování.“ Je to metoda, která dokáže člověka zlomit, vzít mu veškeré sebevědomí a odstranit jakýkoliv odpor.
Je to celkem osm bodů:
- Izolace.
Izolace odstraní podporu společnosti a schopnost odporovat. Dojde k přílišnému zaobírání se sám sebou a vznikne strach z následků. Takový člověk se stane závislým na svém mučiteli; čím více je ekonomka ničena, tím více my lidé, kteří jsme oběti celého procesu, jsme závislí na autoritě.
- Monopolizace chápání.
Záměrné zaměření pozornosti pouze na vybrané náměty a odstranění všeho ostatního. Tak i dnes rádio a televize nemluví o ničem jiném než o koroně, a to pouze z jednoho náhledu. Jsou odstraněny veškeré informace, které by byly s ním v nesouladu. Censura odstraňuje všecko kolem a ponechává pouze hlavní linku. Opačný názor, nebo odpor jsou trestány. Ponižování člověka zakazováním volného pohybu dělá odpor víc obtížný než souhlas. Nakonec jaksi souhlasíme, protože se bojíme následků.
- Záměrně způsobené vyčerpání a debilizace.
Když lidé podlehnou strachu z nejistoty, strachu ze ztráty zaměstnání a obávají se, co dalšího přijde, to je debilizuje, bere jim to energii, vyčerpává je to a nejsou pak schopni odporu.
- Výhrůžky.
Všichni musí mít roušky, nebo budou pokutováni. Všichni musí udržovat odstup, nebo … Hrozby vytváří v lidech pocit nejistoty, strachu a zoufalství a dělají neposlušnost příliš náročnou a obtížnou.
- Občasné uvolnění.
Dočasné zmírnění požadavků, přesně jako když je cvičen pes. Pochvala za poslušnost. Taková změna nedovoluje, aby si lidé na předešlé přísné požadavky zvykli, aby se jim přizpůsobili. Menší odměny a hlavně sliby – příští týden to bude lepší, atd.
- Ukazování všemocnosti a vševědoucnosti.
My vás ovládáme a je zbytečné proti tomu bojovat. Jste ve vězení a nemáte možnost odporovat ničemu z toho, co přijde. A taky nemáte, jak a kam uniknout. Takže odpor je zbytečný; musíte poslouchat.
- Ponižování.
Muset chodit venku před lidmi s plenou na obličeji je velice ponižující. Mnozí z nás si snad na to zvykli, ale ještě před rokem by s něčím takovým nikdo nesouhlasil.
- Vyžadování něčeho nesmyslného a nedůležitého.
Čím více triviální a hloupý je požadavek, a my přesto s tím musíme souhlasit, tím více ponižující je pro člověka. Lidé pak ztrácí úctu sami k sobě; ztrácejí lidskou důstojnost. Toto začíná už ve škole, kdy učitel požaduje po dětech mnohdy nesmyslnou poslušnost. Pokračuje to v zaměstnání, pak přijde policie, vláda, a toto postupně zlomí člověka v jeho jádru a udělá to z něho vrcholně poslušného tvora.
Skrze tyto manipulace se lidé postupně stanou naprosto poslušnými a mnozí ztratí svůj vlastní názor a chápání sama sebe.
Je to psychologické programování; je to změna lidské povahy na poslušného červíčka, který čeká, až mu páníček něco dalšího přikáže. A každý, kdo nezvýší hlas a neřekne „to nedělám, to je hloupost,“ tak pomáhá vytvářet nový, fašistický stát, ve kterém nakonec všichni budeme žít. Dnes je to ještě snadné, ale pro naše děti to bude o hodně horší.
(Zdroj: Biderman, A. D. (1957). Communist attempts to elicit false confessions from Air Force prisoners of war. Bulletin of the New York Academy of Medicine, 33(9), 616-625 ncbi.nlm.nih.gov archive.org)
Obr.: hlavní trojice z divadelního Harryho Pottera a la Politická korektnost
