Ryze orwellovská je zpráva, kterou přinesl server Echo24 pod titulkem Univerzita varuje před Orwellovým 1984. Jsou v něm prý „urážlivé a znepokojivé“ údaje. Univerzita ve středoanglickém Northamptonu vydala varování před slavným antiutopickým románem George Orwella 1984, protože se v něm prý nachází „explicitní obsah“, který mohou někteří studenti považovat za „urážlivý a znepokojivý“.
Orwellovo legendární dílo pojednává o světě, v němž vládne absolutní totalita, která se usilovně snaží držet kontrolu nad každým aspektem lidského života a eliminovat jakoukoliv individualitu. Britský spisovatel a novinář v něm představil pojmy jako „Velký bratr“, „newspeak“ nebo „ideopolicie“. Obecně je kniha považována za varování před kolektivizací myšlení, represí, cenzurou a nedemokratickými režimy. Northamptonská univerzita nicméně pro své studenty předmětu „Identity Under Construction“ vydala varování, podle něhož se 1984 „vypořádává se složitými problémy spojenými s násilím, genderem, sexualitou, společenskou třídou, rasou, zneužíváním, sexuálním násilím, politickými ideologiemi a nevhodným jazykem“. Spolu s Orwellem se na problematický seznam dostala jednoaktovka dramatika Samuela Becketta Endgame nebo komiksová série V jako Vendeta, později zfilmovaná.
Krok školy odsoudil velmi výstižně konzervativní poslanec Andrew Bridgen. „Je trochu ironické, že studenti dnes musí být před četbou 1984 varováni. Naše univerzitní kampusy se rychle mění na dystopické Velké bratry, kde má newspeak omezit intelektuální debaty a umlčovat ty, kteří se mu nepodřídí,“ uvedl.
Tak vida, máme tu další příležitost, jak se může inspirovat i naše akademická půda. Vedle románu 1984 bychom však měli varovat před mnohem větší řadou knih. Především Huxleyho Krásný nový svět a Zamjatinův román My, to jsou úplné milníky špatného nahlížení na ten náš krásný liberální svět. Určitě by měly z prodejen a knihoven zmizet všechny knihy Noama Chomskyho, kde tento levicový intelektuál podrobuje západní civilizaci kritice za její arogantní sebestřednost a využívání manipulací člověkem. Z téhož důvodu by se měla odstranit mnohá díla Umberta Eca a Kurta Vonneguta jr. Prostě všech, kdo kdy dohlédli dál, než na korpus propagandistického tlampače.
—
To server SeznamZprávy se ponořil do onačí tématiky, a to v článku nazvaném Plaváním v USA otřásá skandál. Transgenderová plavkyně drtí své soupeřky. Píše se zde: Americké sportovní plavání má velký problém. Transgenderová plavkyně Lia Thomasová plave na univerzitní úrovni nejrychleji v celých USA. Mnozí se proti její účasti v kategorii žen bouří, že to není vůči soupeřkám fér. Lia Thomasová se narodila jako muž. Není to tak dávno, co soutěžila po tři roky na univerzitní úrovni NCAA ještě mezi muži. Naposledy v roce 2019. Pak ale absolvovala rok léčby na snížení hladiny testosteronu, aby mohla závodit mezi ženami. Poté, co se tak stalo, jsou její časy sice horší, než když byla mužem, stále však o hodně lepší než časy nejrychlejších žen na univerzitní úrovni. Tedy úplně na tvrdo řečeno – Thomasová o sobě tvrdí, že je žena, ale není to přeoperovaný jedinec, nýbrž muž se vším, co k tomu patří, jen údajně s nižším testosteronem. Ovšem to je opět jen její/jeho tvrzení, žádný antidoping se, pokud vím, nezabývá zkoumáním hladiny mužského hormonu.
Celá kontroverze se ještě prohloubila poté, co na protest proti vzniklé situaci odstoupila po 30 letech práce v americkém plavání zástupkyně organizace USA Swimming Cynthia Millenová. „Rekordní dominance transgender sportovkyně v univerzitním ženském plavání je hrubě nespravedlivá, a proto se již nemůžu účastnit sportu, který umožňuje biologickým mužům soutěžit se ženami,“ napsala v rezignačním dopisu.
Normální lidé mají jasno. Zvykem je, že když někdo vyhraje závod, obvykle všichni tleskají, křičí a jásají. Lia se ale „vítězně“ dotkla stěny a bylo tam ticho. Když pak Anna Kalandadze skončila druhá, dav propukl v potlesk.
Už jsem na tomto místě před časem vtipkoval na téma, jak Usain Bolt ve slušivé sukničce poráží všechny běžkyně světa o pět koňských délek. A tu to máme: stačí prohlásit, že jste někdo jiný, a jste tak chápáni. Nuže, co kdybych prohlásil, že jsem odborník na jadernou energii? Dali by mi místo v managementu Dukovan? Asi těžko. Ano, v atomové elektrárně jde o velké věci, zatímco ve sportu vlastně jakoby o nic. Jenže chyba lávky: jde tam o princip.
—
A ještě jednou ze sportu. Český hokejista Hrabík dostal v AHL za rasistické gesto trest na 30 zápasů, píše ČTK a přebírá server Sport.cz. Český útočník Kryštof Hrabík dostal v nižší zámořské hokejové soutěži AHL zákaz startu v 30 zápasech za rasistické gesto k protihráči. Dvaadvacetiletý kladenský odchovanec se ho dopustil v utkání farmářského týmu San Jose Barracuda proti Tucson Roadrunners vůči útočníkovi tmavé pleti Boku Imamovi. Podle zámořských médií Hrabík pohybem předstíral opici.
Montrealský rodák Imama, jehož rodiče přišli do Kanady z Konga, si gestikulace v utkání nevšiml. Na Hrabíkovo chování v zápase, který Tucson vyhrál 4:3, upozornila střídačka vítězného týmu a videozáznam ho potvrdil. Vedení San Jose Barracuda následně Hrabíka suspendovalo a nyní vynesla trest AHL. Hrabík už si z dlouhého distance odpykal tři utkání. Podle prohlášení AHL může po odpykání jeho většiny požádat o jeho snížení, o čemž bude rozhodnuto podle toho, jak si povede ve školícím programu o rasismu a inkluzi, pořádaném výborem NHL pro začlenění hráčů.
Asi se shodneme, že ona fyzická parodie není moc vtipná, ale podobná úroveň duchaplnosti tak nějak k hokeji a podobným poměrně drsným sportům patří. Podívejte se, co se na ledě dnes děje: brutální fyzické potyčky blahosklonně přehlížené rozhodčími, souboje na krev, někdy doopravdy končící tragicky, hrubost a agresivita jako cesta k úspěchu. Přitom ještě před pár dekádami, co pamatuji, býval i hokej poměrně korektní hrou. Každý, i ten sebemenší faul se pískal, zápasy tak trvaly někdy i tři hodiny. Tak proč se divit, když se násilí stalo normou, že přitom někteří hráči ztrácejí zábrany i jiného typu.
Nejvíc mě ovšem pobavil dovětek o školení provinilého hráče na téma inkluze a rasismus, pořádané speciálním rasovým komitétem Národní hokejové ligy. To jsou opravdu i tamní sportovní bafuňáři tak natvrdlí, že věří v účinnost nějakého takového VUMLu? Jak by odpověděl takový Dominik Hašek? „Tak určitě!“