Vlak s europoslanci špatně odbočil a skončil v Disneylandu. Cestující nesměli vystoupit, píše slibně Echo 24. Poslanci Evropského parlamentu vyrazili nečekaně do říše pohádek. Při pravidelném přejezdu z Bruselu do Štrasburku, ve kterém se koná část zasedání parlamentu, totiž vlak nečekaně vyrazil špatným směrem a skončil u francouzského Disneylandu. Vlak vyjížděl na cestu z bruselského nádraží střed a jel směrem k zastávce u letiště Charlese de Gaulla v Paříži. Následně se měl vydat na východ Francie do Štrasburku. Zde však došlo k dosud nevysvětlené chybě a vlak doputoval do stanice Marne la Vallée Chessy, právě zde se nachází centrum amerického kulturního exportu – Disneyland.
Řada europoslanců na palubě začala na sociální sítě postovat fotografie z vlaku. „Tým Disneyland!“, uvedla ke svému příspěvku holandská europoslankyně Samira Rafaela. Její kolega Mohammed Chahim na snímku z vesela popíjí limonádu. Jeden z asistentů poslanců Emmanuel Foulon na Twitteru vtipkoval, že by si nyní mohl europarlament vypůjčit slogan Disneylandu „když se sny stávají skutečností“. Jiní komentátoři ironizovali na základě cesty celý Evropský parlament. „Představa parlamentu EU jako kočovného cirkusu se každou chvíli stává reálnější,“ podotkl pařížský profesor evropského práva Alberto Alemanno.
Europoslanci ovšem v Disneylandu nesměli vystoupit. Celá zajížďka výpravu zdržela asi jen 45 minut. Podle svědků strojvedoucí pouze přešel na druhý konec vlaku a stejnou cestou, kterou přijel, se vrátil zpět na správnou trať. Návštěvou Disneylandu tak ke smůle europoslanců zajížďka neskončila.
Nu, já bych řekl, že fakt, že chudáci z EP nesměli vystoupit, neznamenal ani tak újmu pro ně samé, jako důvod ke smutku pro nás ostatní, kteří jim ten cirkus (EP, nikoli Disneyland) platíme a jsme nuceni poslouchat jejich příkazy a zákazy, kterým oni říkají demokracie. Mnohem radostnější by byla pointa v tom smyslu, že europoslanci naopak kolektivně v Disneylandu vystoupili, odložili své oblečky a funkce a dali se ke světským. Představte si takovou Von Lejnovou, jak by jí to slušelo v kabince prodavačky vstupenek, jak huláká po vzoru cikánky na Matějské do megafonu „Nastupujte, nastupujte, prodloužená jízda za okamžik začíná,“ nebo něco podobně štěpného, co by svým rozvinutým intelektem snad zvládla. Nebo Jiří Pospíšil by si mohl střihnout víceméně kteroukoli z postav strašidelného zámku, pokud ovšem ten zatrolený emerikánský Disneyland vůbec tyto krásné evropské vymoženosti provozuje. Tak jako tak by většina europoslanců byla v tomto zábavním zařízení mnohem víc na svém místě. A mnozí z nich by dokonce museli, třeba i prvně v životě, pracovat, považte!
—
Tak už je to tady. Jak nás zpravila ČTK, Za zapálení duhové vlajky dostal podmínku. Za zapálení duhové vlajky a vystřelování světlic směrem k účastníkům festivalu Prague Pride dostal jistý pan Michal Sýkora desetiměsíční podmínku s dohledem probačního úředníka a peněžitý trest 26 tisíc korun. Soud ho shledal vinným z výtržnictví. Svědci incidentu sice Sýkoru neidentifikovali, to však podle soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Heleny Králové není podstatné. „Obžalovaného dostatečně označily kamerové záznamy,” uvedla. Králová mu k podmíněnému trestu stanovila nejpřísnější možnou, tedy pětiletou zkušební dobu. Zcela tak vyhověla návrhu státního zástupce. A důležitá podrobnost: Součástí trestu je i povinnost uhradit spolku Prague Pride 319 korun za zničenou vlajku.
Skupinka lidí, mezi nimiž byl podle rozsudku i Sýkora, zapálila symbol LGBT komunity na mostě Legií, kde byly duhové vlajky připevněné na pouličních lampách. Skupina také vystřelovala světlice na Střelecký ostrov, kde se konal doprovodný program Prague Pride. Ostatní spolupachatele se policii nepodařilo ztotožnit. „Na videu jsem se nepoznal a nemyslím si, že jsem to já,” prohlásil 32letý vyučený kuchař.
Zmocněnkyně spolku Prague Pride Petra Vytejčková se dožadovala toho, aby soud zohlednil homofobní motivaci trestného činu. Připomněla, že Ústavní soud uložil obecným soudům, aby se při objasňování motivů trestného činu zabývaly i takzvanou předsudečnou pohnutkou.
Pan Sýkora jistě není svatoušek. Už má za sebou pár výtržnických eskapád, pokut a podobně. Jenomže, jak správně řekl jeho advokát, jednak užité záznamy nejsou průkazné, a i kdyby se na nich podařilo někoho identifikovat, zachycené jednání je maximálně přestupkem. Co je však nové, je fakt, že se naše soudy, místo aby vyšetřovaly vraždy, znásilnění, loupežná přepadení a další kriminální aktivity, často páchané přišedšími bůhvíodkud, a také často s poukazem na duševní stav pachatele, který pak skončí na pár týdnů ve cvokárně a pak jej zase pohltí anonymní ulice, zabývají klukovinou, které ještě nějací aktivisté chtějí přilepit etiketu jakéhosi –ismu, zde antihomosexualismu. Připomíná mi to minulý režim, kde vás mohli zavřít, až zčernáte, za nápis na zdi Běž domů Ivane či stržený transparent Učení – práce – socialismus na budově střední školy (nejde o vymyšlené příklady). Tak už jme zase v tom. Hurá!
—
A na závěr něco z webové kolportáže od slovenského přítele pro nepolepšitelné konspirátory:
