Tentokrát se podíváme „za hranice všedních dnů“, ale nikoli s Čedokem do Bulharska, nýbrž se serverem Aktuálně.cz do rozhodovacích procesů Evropské unie. Jak se píše v článku s titulkem Bruselské bizarnosti: Nad těmito zákony vám zůstane rozum stát, europoslanci před časem přijali zprávu týkající se genderové a klimatické spravedlnosti a požádali evropské instituce, aby při tvorbě nové legislativy myslely na to, že klimatické změny nemají na všechny stejný vliv. Nejen že záleží na tom, kde žijete, ale také na tom, zda jste muž nebo žena. Pravdou je, že si to prý Evropský parlament úplně sám od sebe nevymyslel. Podle průzkumů OSN ženy a děti jsou například pravděpodobnějšími oběťmi přírodních katastrof nebo extrémního počasí.
To vyvolává – kromě ťukání si na čelo, několik otázek: Předně: co jsou to ty „průzkumy OSN“? Může jít o seriózní dlouholeté akademické analýzy zpracovávající miliony dat, ale také o jakési dobře zaplacené plácnutí do vody z dílny nějaké dobře placené neziskovky. To se z kontextu ani článku samého nedozvíme. Jen to, že například při zemětřesení jsou ženy a děti snadnější kořistí živlů. Jenomže už dlouho se nesmí ženám říkat „slabší pohlaví“. Tak co s tím?
Ale kruciální otázka je jiná: vezmu-li dejme tomu úvahu o tom, zda sedmdesátistupňové mrazy na Sibiři budou víc působit na tamní ženy a děti, nebo na zdravé, urostlé muže z rovníkové Afriky, jsem v problému. A obdobně naopak – jak se bude cítit Laponec či Inuita, přestěhovaný do krajin, kde je průměrná teplota 40° nad nulou? A je vlastně jedno, zda jde o chlapa nebo ženu či dítě. EU má jasno: jako mužský jste odolný vůči všemu, a když náhodou na Sahaře umřete žízní nebo na Špicberkách umrznete, váš problém. Hlavně abychom legislativou před počasím ochránily ty bytosti, které sice nejsou „slabší“, avšak z nějakého důvodu si je EU vzala v ochranu. A jak k tomu všemu přijde těch dalších asi 70 pohlaví? Někdo by měl upozornit na to, že EU je diskriminační trafika. Aspoň bude veseleji, navzdory všemu.
—
Evropská unie už chce poroučet nejen větru a dešti, ale i předepisovat povolené druhy domácí fauny, jak se píše na iDnes v článku Bez křečků i papoušků. Brusel chce v domácnostech omezit chov malých zvířat. Koupit si křečka? Chovat činčilu, chameleona, hada nebo papouška? To vše by už brzy mohlo být zakázané. Ne, nejde o aprílový žert. Z Bruselu přichází iniciativa, která má ve všech 27 unijních státech zakázat chov divokých a exotických zvířat v zajetí. Dotknout se má drtivé většiny rozšířených druhů, které chovají akvaristé či teraristé. V Česku má přitom dle průzkumů 78 procent lidí nějaké zvíře. Do dvou let má vzniknout celoevropský pozitivní seznam zvířat vhodných k chovu. Co by na tomto seznamu nebylo, by nesměl s výjimkou zoologických zahrad nikdo chovat, rozmnožovat ani prodávat. Nejde o planou obavu. Takový seznam už má devět evropských států – Francie, Itálie, Litva, Belgie, Nizozemsko, Kypr, Lucembursko, Slovinsko a Malta. Jejich seznamy zapovídají chov například křečků džungarských, osmáků degu, činčil, ale také papoušků ara, australských neofém či kakariků, dále velkých plazů, jedovatých pavouků, hroznýšů a krajt. Například Nizozemsko povoluje chov třiceti druhů zvířat, kde je ze známých druhů jen pes, kočka a pískomil.
Evropský parlament už pověřil Evropskou komisi, aby vytvořila studii proveditelnosti vzniku takového seznamu, který by platil pro celou evropskou „sedmadvacítku“. Nyní se hledá realizátor této studie. Nápad stvořit pozitivní seznamy chovaných zvířat přitom nepřišel od evropských úředníků. Jde o výmysl ekologických aktivistů z organizací Eurogroup for Animals nebo Animal Advocacy and Protection. Ty prostřednictvím peticí tlačí od roku 2020 na EU, aby zvířata v chovech tvrdě regulovala. „V Evropě se chová více než 200 milionů domácích zvířat, včetně savců, ptáků, plazů, ryb a obojživelníků. Mnoho druhů, zejména exotických zvířat, se však pro život v zajetí nehodí. To může vést k vážným problémům v oblasti životních podmínek těchto zvířat, může to poškodit biologickou rozmanitost, mít negativní dopad na veřejné zdraví a představovat nebezpečí pro zdraví jiných zvířat,“ zdůvodňuje svůj postoj hlavní lobbistická organizace Eurogroup for Animals.
„Pozitivní seznam by nahradil různé seznamy zákazů, které vždy zaostávaly za realitou. Předchozí pokusy se nezdařily, protože pozitivní seznam byl napaden sdružením majitelů exotických zvířat. Upřímně doufáme, že nyní nový pozitivní seznam obstojí,“ nechal se slyšet David van Gennep, ředitel Animal Advocacy and Protection (AAP) z Nizozemska. Aktivisty podporují i různí europoslanci, například Manuela Ripa za německé Zelené a Pascal Durand za frakci Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D).
Debata na půdě EU se ale už nevede o druzích, které na seznamu mají či nemají být. Aktivisté vědí, že diskuse by se mohla zaseknout právě na nějakém sporném druhu, který je u chovatelů oblíbený. Proto nyní usilují o to, aby se seznam přijal plošně, aniž by specifikovali, co na něm bude. V případě, že by pozitivní seznam nakonec Evropská komise nařídila v EU vytvořit, pro chovatele by vyvstal okamžitý problém. Museli by zapovězené druhy zvířat oddělit, aby ty se již nemohly dále rozmnožovat a takzvaně by pouze dožily v zajetí. V případě některých druhů ryb nebo papoušků je to ale nesplnitelný úkol.
Dodejme – asi jako všechny ostatní nesmysly produkované Evropskou komisí. Do jisté doby se činy tohoto orgánu daly aspoň nějak vysvětlit – zpravidla navázáním na lobbisty firem, které například vyrábějí „úsporné“ žárovky či vysavače a dosáhly úředního zákazu těch „neúsporných“. Za vším hledej peníze. Ale jak si zdůvodnit onen chystaný pozitivní zvířecí seznam? Kdo může mít zájem na tom, aby se zakázal chov činčil nebo papoušků? Možná jen majitelé množíren psů a koček. Že by ale zrovna ti měli takový vliv na naše euromyslitele? To se mi nechce zdát. Nabízí se asi jediný závěr: Evropská vrchnost se už do té míry zapouzdřila sama do sebe a přestala vnímat svět kolem, že se můžeme dočkat opravdu lecčeho. A protože v EU vládnou především Němci, mohli by si vzpomenout na své slavné vědecké tradice, zavést eugenické zákony a příslušnými směrnicemi regulovat množství, pohlaví či barvu pleti nově narozených dětí. Es lebe Herr Mengele, nicht wahr?
—
Dnešní ukázka z webové kolportáže je tak trochu retro. Pochází z doby covidové mánie a zákazů kdečeho ve jménu odporného vakcinačního byznysu, z něhož bohatly farmafirmy a s nimi spříznění politici. Našel jsem to ve svých starých mailech, ale připadá mi, že jde o podařenou metaforu existence naší skvělé „liberální“ společnosti. Posuďte sami:
Pozor! Nová vyhláška!
Následující omezení vstoupí v platnost přesně včera v 0:00!
Respirátor by měli nosit všichni ve znamení souhvězdí Panna, Váhy a Vodnář, jakož i všichni majitelé Suzuki, pokud nenosí zelené ponožky, nebo nebydlí v Pelhřimově.
Pokud právě jedete na kole a přejíždíte před domem číslo 17,42, nebo 105, nevztahuje se na vás žádná povinnost, toto ustanovení můžete klidně přeskočit.
Bydlíte-li ve žlutém domě, nemůžete ho opustit, pokud se dveře na ulici otvírají doprava.
Další očkování očkovaných bude v pořadí již šesté, bez ohledu na to, kolik jste dosud dostali dávek; pokud jste již 6. očkování dostali, musíte je předat tomu, kdo sedí ve škole či na pracovišti před vaším pravým ramenem. Pracujte pouze tehdy, pokud máte test na virus, to platí i při práci z domu, pokud vás není doma více než malé množství.
Obětování černých koček je prozatím pozastaveno a to na neurčito, toto ustanovení platí taktéž při úplňku, s výjimkou těch, které mají očkovací průkaz a jsou po páté dávce.
Pokud u někoho hladina protilátek nedosáhne minima, je tato hladina považována za maximum jedince po odečtení kalendářního dne odběru krve na tento test. Ale jen v tom případě, pokud si udrží odstup dva metry od čehokoli.
Ženy mohou ve všední dny opustit svůj dům jen tehdy, jsou-li vdané, ne však, mají-li děti, pokud nejsou 2 děti stejného pohlaví, ale věkový rozdíl není větší než 2 roky.
Toto pravidlo neplatí pro děti ve věku od 4 do 10 let, pokud nemají různé rodiče stejného pohlaví.
