Server Česká věc přišel s podivuhodným titulkem: Němečtí zemědělci by měli mít na traktorech LGBT vlajky, jinak podporují extremismus, naříkají „odborníci“. Podle mainstreamových německých novinářů, aktivistů a politiků by měli protestující zemědělci v Německu dát najevo, že se distancují od „populistů a neonacistů“. Nejlépe tím, že na traktory umístí duhové vlajky, které si přivlastnilo LGBT hnutí. Ne, to není žert! Je to myšleno zcela vážně. Je to ukázka stupidity současných německých „elit“, které pracují na zničení vlastního národa a státu. Tolik Česká věc.
Trochu mě udivuje, že jsou tamní autoři tak překvapeni. Jen se rozhlédněme kolem sebe. Státní vlajka Ukrajiny visí na katedrále Svatého Víta, Na Karlštejně, na Křivoklátě, na Národním muzeu, na místech spjatých s nejsvětlejšími okamžiky a nejvýznamnějšími osobnostmi našich dějin. A nedosti na tom. Fakulta sociálních věd UK po prosincovém masakru na vedlejší Filosofické fakultě vyvěsila nad svůj vchod dvě vlajky – černou – a ukrajinskou. Českou ne! Tak proč by tedy protestující zemědělci nemohli být převlečeni za teplé a pomalováni na duhovo.
Šel bych ale ještě dále. Při návštěvě úřadů státní správy, berňáku atd. by měl mít každý občan na sobě viditelně nějaký znak, jímž se hlásí k výzvám dneška. Třeba odznáček s ukrajinskou vlajkou na klopě, nápis Gays for Palestina na zádech a aspoň duhovou čelenku na obličeji. V tomto úředním případě není paví pero vetknuté do hýždí podmínkou. Bude-li však, znamená to, že jde o mimořádně svědomitého občana a mělo by mu to zajistit přednostní právo ve frontě na kýženého úředníka.
Ostatně, jak můžete vidět na obrázku pod článkem, už i Právnická fakulta UK si aktualizovala v tomto duchu profilový obrázek na sociální síti. Exempla thahunt!
—
Kdyby se vyhlašovala soutěž o největší krávovinu měsíce, velké šance na vítězství by měla diskuse kolem oscarových nominací pro film Barbie. Server iDnes ji shrnul pod titulek Film Barbie ano, režisérka a herečka ne? Oscarové nominace v zajetí patriarchátu. Píše se tu mj. „Mnohé šokovala skutečnost, že americká filmová akademie při nominacích na Oscara neocenila práci Grety Gerwigové a Margot Robbie – co za tím ale skutečně stojí? To, že je film založen na panence, Barbie na Oscarech opravdu uškodilo. Přestože byl snímek nominován na nejlepší film, Gerwigovou vynechali jako režisérku a Robbie v kategorii nejlepší herečka, což vyvolalo na internetu i u jejich kolegů vlnu pobouření. Někteří fanoušci se obořili na Kena. Jak upozornil deník USA Today, který citoval jednoho z uživatelů sociální sítě X, nominace Ryana Goslinga v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli, zatímco Gerwigová a Robbie byly vynechány, „tak trochu dokazuje pointu filmu“, tedy že patriarchát je stále mezi námi.“
A nedosti na tom. Čtěme dále: „Přetrvávající sexismus ve filmovém průmyslu byl možná jedním z faktorů, ale ten jen přispěl k zásadnímu problému. Navzdory tomu, že členové akademie kývli na nominaci za nejlepší film, nebrali snímek založený na hračkách vážně, ignorovali, jak je vynalézavý, a odmítli ho jako miliardovou popcornovou komedii, i když je zároveň zábavnou, převratnou kulturní výpovědí. Podkopává stereotypy o ženách, ale halí to do veselého, cukrkandlového obláčku. Oscaroví hlasující nemohli nebo nechtěli nahlédnout pod tento povrch, aby viděli, jak nápaditý a podstatný film to je a jak pečlivě ho Gerwigová zaranžovala. Nejotevřenější sociální poselství filmu vychází z postavy Ameriky Ferrery, tedy Glorie, hlavního člověka v Barbielandu. Ferrera byla vítaným, ale překvapivým způsobem nominována jako herečka ve vedlejší roli, a to, jak se dá předpokládat, hlavně díky jejímu vášnivému monologu o očekáváních kladených na ženy, jako například: Buďte štíhlé, ale předstírejte, že je to proto, že chcete být zdravé. Je to vyčerpávající,“ říká Gloria. „Musíte mít peníze, ale nemůžete si o ně říct, protože je to neomalené,“ dodává.
Nuže, teď trochu nefalšovaného realismu. Film Barbie se nejprve tváří jako skoro vtipná autoparodie na blond panenky v růžovém, aby vzápětí přešel do moralizujících prohlášení o tom, jak je svět maskulinní, patriarchální a prostě špatný, a nakonec pointovaný scénou, kdy Barbie, panenka, která o sobě předtím prohlásila, že nevlastní žádné genitálie, jsouc jen hračkou, navštíví gynekologa. Je to slátanina na entou, z níž snobové v časopisech typu Variety dělají pomalu filosofické veledílo. Skoro dvouhodinovou stopáž lze přežít toliko s lahví dobrého Merlotu na konferenčním stolku. Ale na to všechno jsme od pokleslé americké kinematografie zvyklí. Nový je však ideologický boj o oscarové ceny, které dvě hlavní osoby ženského pohlaví nedostanou, ačkoli, podle oněch bojovníků se zlem, mají nesporný nárok. Tak předně: nikdo nemá nárok na nic. V časech, které ještě nebyly zapleveleny touhle perverzní a infantilní pseudokultuní břečkou, dostávali Oscary lidé jako Henry Fonda, Katherine Hepburnová, Sidney Poitier, Dustin Hoffman a podobně. Není mi známo, že někdo z nich hrál cokoli tak potupného, jako jsou postavy Barbie a Kena, a ještě se hádal, že má nárok na Oscara právě za ně. Byly doby, kdy kinematografie měla smysl, obsah a osobnosti. To vzalo, zdá se za své. Dnes chtějí být oceňováni panáčkové z obří reklamy na Matel. No není to pořádný Cvokhauz?
—
A na závěr zase jedna hodně aktuální webová kolportáž s tiulkem Pozdrav od vašeho nejdražšího jističe.
Jmenuji se jistič. Neznáte mě? Ale ano!!! Každý z vás mě má ve své elektrické skříni doma. Každému rozzářím dům a úsměv, když zapnete elektřinu. Víte, kolik za mě platíte? Ne? To by Váš úsměv už tak nezářil.
Platíte za mě 255,- Kč měsíčně.
Komu? No přece distributorovi elektrické energie. Že o tom nevíte? Já vím. Máte platbu za mě ve své faktuře. Dobře si pamatuju, že za komunistů jsme platili měsíčně 1,20 Kčs, ano, jednu korunu dvacet.
A víte, za kolik byste si mě mohli koupit? No jasně, nevíte. Koupili byste si mě za 370,- Kč. Ano, jednorázově. Takže za měsíc a půl mě zaplatíte a pak platíte navíc za nic. Ale já za to nemůžu, mně ty peníze neplatíte. Teď asi nerozumíte, nebo si alespoň myslíte, že nerozumíte.
Ale rozumíte. Distributor mě koupí za 370,- Kč a vám vyúčtuje 255,- Kč měsíčně a vy platíte a platíte a platíte. Jak dlouho? No pořád. Že se Vám to nelíbí? Mně taky ne, to mi věřte. Někdo mě prodává tak draze, že i já se za to stydím. Kdo na mě vydělává? Distributor elektrické energie. Kdo to je? ČEZ, PRE, E.ON. Ale kdo mě má taky rád? No přece politici, úředníci, všichni, kdo z těch peněz následně dostává své „všimné“.
Proč to řeším? O kolik peněz jde? Jde o drobné? Nenechte se mýlit. Počítejme spolu. Já, jistič, stojím 370,-Kč, zaplacen jsem za jeden a půl měsíce, tedy 10 a půl měsíce první rok již na někoho vydělávám.
Tedy 255,- Kč krát 10 měsíců je 2.550,- Kč za první rok. Kolik je připojených domácností? Více než 5 milionů domácností (nepočítáme velkoodběry podnikatelů atd.). Kolik to tedy za první rok je? 2.550,- Kč krát 5 mil. domácností, to je 12,75 miliardy Kč. Uffff.
No to už nejsou drobné. A další roky? 3.060,- Kč krát 5 mil. domácností, to je 15,3 miliardy Kč. Je to vůbec možné? Proč tady někdo má ročně víc než 15 miliard korun za nic? Opravdu se Vám to líbí a nechcete proti tomu nic dělat? A všichni pořád říkají „ti hrozní solární baroni…..“. Hahaha, dovolte, abych se zasmál. Já, jistič, vydělám distributorům za 20 let přes 16 tis. % zisku oproti nákladům, to je 810 % zisku ročně v průměru.
To jsou čísla. Banka Vám dá za Vaše peníze, které si u ní uložíte – Vaše investice 3% ročně. Někdo si tedy z Vás dělá legraci, ale já, jistič, to nejsem. Solárním baronům, těm slušným, vzali dohodnuté ceny, licence, některé zavřeli. Distributoři jen na mě, jako jističi, vydělávají peníze, za které již mají někteří lidé krásné vily na Bahamách a v jiných destinacích.
Řeknu Vám: „Lidé, bděte, nenechejte se dál ožebračovat!!!“
Víme, že to zní hodně ostře a možná platbu, kterou platíte měsíčně vlastně ani nevnímáte, ale celkově se tady děje velká křivda spotřebitelům, tedy vám! A teď si představte, že to je jen jedna ze sviňáren, kterou občan musí trpět. Takže, kde jsou ti politici, kteří své voliče a občany tak milují? Vždyť oni o těchto lumpárnách musí dobře vědět!
—
Nové logo Právnické fakulty UK Praha: