Každodenní ranní spouštění počítače a otevírání různých informačních serverů začínám pociťovat jako nemilý adrenalinový sport. Pár příkladů:
„Aktivista BLM vyzývá k odstranění nástěnných maleb a soch zobrazujících Ježíše jako „bílého Evropana“, vykřikne na mne u kávičky server Reformy.cz. A pokračuje: Shaun King tvrdí, že jde o „hrubou formu bílé nadřazenosti. Nástěnné malby a vyobrazení ve skle bílého Ježíše a jeho evropské matky a jejich bílých přátel by se měly rovněž strhnout…“, neboť jsou… „hrubou formou bílé nadřazenosti… nástroji útlaku a rasistické propagandy.“ Dále se dovídám, že King není žádná okrajová figurka, naopak je to proslulý aktivista za rasovou spravedlnost, který v hnutí – Na černých životech záleží (BLM) – vyrostl ve velice prominentní osobnost a nedávno byl jmenován i zástupcem Bernieho Sanderse, tj. vermontského senátora, který se ucházel o demokratickou prezidentskou nominaci.
Protestující po celých USA už několik týdnů útočí na „rasistické“ sochy, kdy začali s generály, kteří bojovali za Americké občanské války za Konfederaci, ale rychle přešli na Kryštofa Kolumba, prezidenta Ulyssese S. Granta a další včetně Thomase Jeffersona a George Washingtona, tj. dva otce zakladatele USA.
Dokonce i monument 54. Dobrovolnického pěšího regimentu Massachusetts – tj. regimentu Afro-Američanů bojujících v Občanské válce – byl zohaven vandaly. Mezitím se Natural History Museum v New Yorku rozhodlo, že odstraní sochu 26. prezidenta USA Theodora Roosvelta, neboť prý jeho vyjadřování o domorodých Američanech a Afričanech z něj činí „zraňující symbol systémového rasismu.“
Sotva mi zhořkne v ústech káva a chystám se pachuť zajíst koblihou (ani nevím a nezajímá mne, zda je to taková, jaké rozdával A. Babiš před minulými volbami), už dostávám další úder:
„Na britské konferenci ‚proti rasismu‘ měli běloši mluvit zakázáno Edinburghská univerzita byla obviněna z ‚otevřené podpory rasismu’, neboť hostila údajně ‚proti-rasistickou‘ konferenci, kde byl zákaz promlouvat pro bělochy. Tuto konferenci zvanou ‚Odpor k bělošství 2019‘ zorganizovala skupina, která prosazuje odpor k rasismu a sama sebe popisuje jako QTPOC organizaci, tudíž queer a trans people of color – barevných homosexuálů a transsexuálů. Organizátoři této akce údajně usilovali o ‚posílení hlasů barevných‘ a poskytnutí ‚platformy pro barevné, aby mohli mluvit,‘ napsal list Telegraph. Podle upoutávky k této akci organizátoři ‚během dotazů a odpovědí neposkytli mikrofon bělochům.‘ Podobně jeden z ‚odpočinkových prostor‘ byl rezervován ‚jen pro barevné,‘ zatímco ten druhý jen pro lidi, co se cítí ‚zlomení, předráždění nebo deprimovaní‘. „Pokud jste běloch, a máte přitom otázku, sdělte ji prosím buď členovi komise, nebo našim mluvčím na panelové diskusi,“ uvádí se v upoutávce. Mluvčí univerzity uvedl, že boj s rasismem má pro tuto instituci vysokou důležitost, k čemuž dodal, že ‚zde se přikládal ohromný význam záležitostem kolem rovnosti a poskytnutí hlasu“.
Kobliha mi definitivně uvízne v krku při četbě dalšího mediálního produktu:
Australské veřejnoprávní vysílání řeší důležitou otázku: „Jsou šachy rasistické?“ Australskými daňovými poplatníky financovaný vysílač ABC vedl debatu řešící, jestli jsou šachy rasistické, neboť bílá strana má podle pravidel této hry tradičně první tah. „ABC dospěla k názoru, že šachy jsou RASISTICKÉ, protože bílí mají vždy první tah!“ tweetnul člen Australského šachového svazu John Adams s dodatkem: „Věřte tomu, že se národní vysílač zapojí v rámci ideologického marxismu do čehokoliv a všeho v Austrálii!“ Rozzuření Australané se uchýlili na Twitter, aby vyjádřili vůči ABC pobouření, že vyhazuje peníze na takové zbytečné otázky. „Lidé od národního vysílače chtějí, aby se zaměřoval na důležitější problémy,“ řekl jeden. „Lidé mají ekonomické problémy, zdravotní problémy, potíže s karanténou. Nechtějí, aby se jejich prachy vyhazovaly za blbosti.“
Z debaty nakonec vyšlo, že první tah bílého týmu nemá nic společného s „rasismem“. Ty strany byly kdysi zabarveny jako bílé či černé, protože to byly tou dobou nejlevnější barvy na trhu v době vynalezení této hry v severozápadní Indii. Pravidlo, že bílý má první tah, bylo součástí standardizace šachů pro mezinárodní soutěže v 19. století a nemá nic společného s rasou.“
Skoro se mi chce spočítat, kolikrát jen za poslední rok jsme museli slyšet nebo číst podobné nesmysly, jak drtivě se jimi plnila média, jak se všichni tvářili vážně a světodějně – než se, jako obvykle ukázalo, že císař je nahý. Ať to byla švédská duševně chorá puberťačka s uhlíkovou stopou, nebo celá česká zpravodajská služba s neexistujícím kufrem ricinu. Vždycky se odněkud zjeví nějaký samozvaný, z našich daní tučně placený mesiáš a nutí nás věřit něčemu, co není, konat to, co nedává smysl, a poslouchat na slovo ty, kdož toho nejsou hodni.
A pokaždé znovu se ptám: Opravdu v takovém světě chceme žít? Opravdu to všechno dopustíme beze slova odporu či vzdoru? A nebo ještě prostěji: Kolikrát ještě?
