Kvo- kvo-kvotace

Genderové šílenství dostalo nový politický rámec. Jak napsaly Novinky 11.7., vedení německé CDU si stanovilo, že do roku 2025 se zvýší podíl žen v této straně na 50%. Tato kvo-kvo-kvotace má postupnou trajektorii. Od 1.ledna 2021 budou ženy v CDU zastávat 30% funkcí, od roku 2023 už 40% a v roce 2025 oněch kýžených 50%. Tak nám strana vedená Mutti Merkel konečně prozradila, kde spatřuje kvalifikační podmínky pro výkon vedoucí funkce: v příslušnosti k pohlaví.  Nikdo si neláme hlavu nad tím, zda příslušné dámy budou mít něco v hlavě, podstatné je, co mají ve spodním prádle. Jednu vlnu této dementizace už jsme zažili – ženy chtějí být kvótně zastoupeny ve vedení velkých firem a korporací. Opět jsem neslyšel argument, zda k tomu budou mít patřičné odborné předpoklady, nebo postačí, že nechodí na WC s panáčkem. Kdybychom však chtěli být důslední, tak tyhle kvotační nápady jsou ve své podstatě značně diskriminační. Opomíjejí totiž oprávněné nároky na funkce v byznysu či politice, které by mohli vznášet příslušníci sexuálních minorit – gayové, lesby, transsexuálové, bisexuálové, asexuálové a těch dalších asi 70 pohlaví, který prý existují. A když si to představíme do důsledku, jestliže pohlaví je kvalifikačním předpokladem, jak asi bude vypadat takový přijímací pohovor v korporátu nebo volební procedura ve straně? Kdo a jak bude zkoumat pohlavnost toho či onoho kandidáta? Ten přijímací pohovor si představit lze. Ostatně tradičně se na některá místa přijímají ženy podle věku a siluety z boku proti světlu. Sice to zvýhodňuje kvalitní a zkušené kandidátky, ale nelze popřít, že v cíli stane vítězně žena, ačkoli to bude asi tak to jediné, čím se může vykázat. To při volbách do stranických funkcí může být mnohem víc veselo. Na řečništi takové konference se budou střídat kandidátky na funkci a přesvědčovat auditorium o svých kvalitách. Jenomže jakých? Může pohlaví z pavlačové drbny udělat vynikající diplomatku? Asi ne. Stejně jako se z držitele lopaty a vysvědčení z druhé obecné nestane politická hvězda jen proto, že cosi nosí v kalhotách. Suma sumárum: všechny podobné nesmysly s povinným pohlavním kádrováním vedou k dalšímu z mnoha deficitů demokracie. Ostatně – dá se vůbec o dnešní společnosti říci, že je demokratická? Možná tak „liberálně“, stejně jako kdysi jsme měli demokracii socialistickou a ještě předtím lidovou. Demokracie to však ani v jednom případě nebyla.