V den jednoho z osudných výročí pro náš národ, 21. srpna 2021, se v Příčovech konal už třetí ročník Vlasteneckého setkání, které má tradičně podobu série víceméně odborných tématických diskusí, proložených muzikou a hlavně setkáváním s lidmi víceméně obdobných názorů na mnoho věcí kolem nás. První ročník byl provázen smůlou v podobě deštivého počasí, ale i tak dopadl nad očekávání. Druhý ročník byl postižen trochou organizačních zmatků, ale přesto tam zazněla spousta důležitých a zajímavých věcí. Ale ten letošní ročník byl prozatím nejlepší. Panovala tam skvělá atmosféra, lidé byli otevření, vstřícní, přátelští, nepadala tam žádná nesmyslná a extrémní slova, zaujetí posluchačů při diskusích odborníků bylo nebývalé a obdivuhodné. Píšu to proto, že v některých médiích se objevily zmatečné hlášky o tom, že se v Příčovech sjela jakási skupina nepříliš svéprávných jedinců a konspiračních fanatiků. Pokud tam někdo takový byl, neviděl jsem ho. Zato jsem viděl spoustu dobré nálady, úsměvů i zamyšlených pohledů, diskusí mezi lidmi, co se znají a spojují je zájmy, ale i těmi, kdo tam byli prvně, a už nacházeli spojence podobné krevní skupiny. Některá média mají holt trochu trapnou tendenci z lidí, jimž vlastně ani nechtějí a nemají potřebu rozumět, dělat blázny a podřadné jedince. Reagovat se na to dá jediným způsobem: pravdou. A ta v tomto případě vypadala tak, jak jsem ji popsal pár řádků výše.
Skvělým doplněním diskusí byl i malý koncert Pavla Foltána a Stanislava Berkovce, kteří připomněli osobnost a písně Karla Kryla, symbolu právě onoho data 21.8.1968, a také osobnosti, která se nedala ochočit žádným režimem, ani komunistickým, ani tím polistopadovým.
Takže?
Na viděnou 13. srpna 2022 v Příčovech!
(foto je z panelové diskuse na téma „přepisování dějin“, kterou mi bylo ctí moderovat; diskutéři byli zleva Jiří Kobza, Stanislav Novotný, Jiří Hejlek a na kraji vedle mne Petr Bahník).