TÝDEN V MÉDIÍCH Za porážku jedné z posvátných krav Evropské unie považuje Petr Žantovský čerstvé rozhodnutí maďarského parlamentu zakázat registraci změny pohlaví. Problematika LGBT je totiž jednou z manter, na nichž stojí eurounijní politika. A stojí na nich tím víc, čím méně je EU schopna věnovat se skutečným problémům. Mediálním počinem týdne je glosa k bizarní politice na radnici vedené starostou Ondřejem Kolářem. O jeho boji za demokracii řekne asi nejvíc skutečnost, že sochu Koněva nechal odvézt zrovna v době nouzového stavu, jak to kdysi s nepohodlnými věcmi dělali i komunisti.
Do přehledu mediálních zajímavostí se jako první nabízí úterní článek z Práva „Maďarsko zakázalo registraci změny pohlaví“ od Ivana Vilčeka z Budapešti. „To je něco opravdu velmi radikálního, zajímavého, posouvajícího hodně věcí dopředu. Hned jsme byli svědky toho, že se ozvalo maďarské sdružení LGBT a organizace Amnesty International označila zákon za odporující mezinárodním závazkům Maďarska ohledně dodržování lidských práv. Takových reakcí bude jistě mnoho. Zajímavé je, že to bylo schváleno více než dvoutřetinovou většinou parlamentu. V novele jde o to, že v matrice a v dokladech bude uvedené biologické pohlaví, nikoli pohlaví získané nějakým zásahem, ať už operativním, identitovým či jiným,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ve světě se dnes eviduje už nějakých 71 pohlaví, a každý je takového pohlaví, jak se cítí, ne jak se narodí. „Maďarsko tímto krokem vrátilo věci do bodu A, když bude označovat lidi podle pohlaví, jak se narodili. Samozřejmě, ne vždy to musí být úplně nejcitlivější a nejspravedlivější. Osobně znám několik transgender osob, nejznámější asi byla Tereza Spencerová, ale jsou i mnozí další. Tahle skutečnost jim nijak neubrala na jejich kvalitách, nejsou to žádní fanatičtí demonstranti na Prague Pride v pavím peří a podobně. Jsou to úplně normální lidi, kteří se omylem ocitli mentálně v jiném těle, než do jakého směřovala jejich duše. To se prostě stane. Jde samozřejmě o velice nízké procento a nejvíce to postihuje ty lidi samotné. Jsou z toho sami nešťastní a celý život si to nesou jako určité břemeno,“ podotýká mediální analytik.
Podařilo se porazit jednu z posvátných krav Evropské unie
To je jedna stránka věci, a v tomto ohledu by asi úplná paušalizace mohla být předmětem nějaké kritiky. „Ale to, že to vůbec zaznělo, že to vůbec nějaká vláda v Evropské unii předložila a prosadila v parlamentu, je samo o sobě zázrak. A některé zázraky zkrátka přinášejí vedlejší efekty, které nemusejí být, jak jsem říkal, vždy úplně spravedlivé. Nicméně v tomto případě se podařilo porazit – s prominutím – jednu z posvátných krav Evropské unie. Jedna je Green Deal, druhá je uhlíková stopa, třetí je Greta Thunbergová, čtvrtá je LGBT problematika a adopce dětí stejnopohlavními páry, a podobně. To jsou takové mantry, na kterých dnes stojí evropská unijní politika. A stojí na nich tím víc, čím méně je schopna se věnovat skutečným problémům,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Připomíná mu to vtip z doby totality o tom, co je Rada vzájemné hospodářské pomoci. „Odpověď zněla, že RVHP je organizace, která má vyřešit problémy, které by nebyly vznikly, kdyby nevznikla RVHP. Tak něco podobného platí i pro EU. Evropská unie si sama vykopala past a propast a řítí se volným pádem ke svému konci. Teď už není otázka, zda se Evropská unie rozpadne, ale kdy. Na to bude mít vliv spousta věcí včetně probíhající pandemie. Ale skutečnost, že jedna z poměrně důležitých, protože geopoliticky velmi zásadně položených zemí střední Evropy, a tím pádem i EU, prolomí jedno ze zásadních tabu téhle eurounijní pokrytecké žvanírny, je zázrak, kterému mám opravdu chuť tleskat. A prosím všechny svoje jinak sexuálně orientované přátele, a že jich mám hodně, aby mě zkusili pochopit a nezlobili se na mě, protože tohle já považuji za obrovský úspěch,“ vysvětluje svou radost mediální odborník.
V koupeli s živou vodou vymáchaní piráti a topácký starosta
Z Maďarska zamíříme na Prahu 6, kde se mohou pyšnit zájem přitahujícím starostou. Jeho se také týká glosa Petra Holce „Koněv začíná mlít své katy. Bizár na šestce trumfuje i ruské projímadlo“, která vyšla na Info.cz. „Petra Holce už jsme tady mnohokrát zmiňovali jako člověka, který má velmi živý jazyk, dobře nabroušené pero, že se s ničím příliš nemaže a v jeho textech vítězí rozum nad idiocií, která nám jinak všude okolo roztahuje svá chapadla. Texty od něj jsou vždy takovým politím živou vodou. Nemusíte s tím souhlasit, můžete mít na některé věci jiný názor než on, ale je to skutečně koupel v živé vodě, přečíst si slušný článek od slušného autora. Navíc vám předkládá rozumově podanou argumentaci a ještě jazykem, který vás nebolí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Chválený článek, jak je z titulku patrné, se vrací ke kauze Koněv, ale zároveň k událostem, které v Praze 6 následovaly. „A to k pokusu tamních pirátů zbavit se pana starosty Koláře z TOP 09, ačkoli piráti v této kauze souhlasili s odstraněním sochy Koněva. Najednou však jsou proti Kolářovi a hledají různé cesty, jak ho odstranit z funkce. Jde o názornou ukázku toho, v jaké politické zemi žijeme a jaká politika se tu dělá. Ať už ze strany TOP 09, pirátů nebo kohokoli jiného. Politika se dělá jenom o tom, aby na nás bylo vidět, abychom se hodně hlasitě vyjádřili, pokud možno k co nejbanálnější věci, aby nás to nestálo žádné velké duševní úsilí, když budeme vést argumentaci v takovéto debatě, tak abychom si vystačili s frázemi a s nálepkami,“ přibližuje mediální analytik počínání mnohých politiků.
Občas se ozve, že se Hřiba zbaví, ale zatím na to nedošlo
I když je to tedy pro tuzemské politiky příznačné, není to jen české specifikum. „Když se tu a tam dívám na debaty v britském parlamentu, tak mám pocit, jestli nejsme v Praze a v českém parlamentu. Politická kultura tedy mizí všeobecně. Brexit je pro Británii možná poslední šancí k tomu, aby se vrátila ke svým tradicím. Ale to nechci odbočovat. Na Holcově glose je podstatné, že v ní velmi přesně vystihuje to, že vlastně tahle bizarní a banální historčička s nějakým hlasováním na radnici v Praze 6 vlastně ukazuje na to, proč je česká opozice tak bezzubá a proč není schopna se jakýmkoli způsobem efektivně postavit stávající vládní koalici. Neumějí to na této radnici a to samé vidíme i na pražském magistrátě, kde vládne sdružení topkařů, Čižinských a pirátů,“ připomíná Petr Žantovský hašteření těchto politických partiček.
Všichni si asi vzpomenou, jak drsně a drze se tehdy Zdeněk Hřib dobral té primátorské funkce. „Přitom podle logiky volebního výsledku na tu funkci neměl nárok, ale ostatní mu ustoupili. Kolikrát se už od té doby ozývala nějaká taková ozvěna, že se ti rozumnější na magistrátu budou snažit pana Hřiba zbavit a vytvořit koalici třeba s ODS, ale zatím to nenastalo. Proč to nenastalo, nevím, nechodím na pražský magistrát. Ale faktem je, že piráti působí absolutně rozvratně. A to právě v komentáři Petr Holec konstatuje, že díky tomu, že piráti lavírují tu a tam mezi opozičními názory toho demobloku, tu a tam zase útočí na nejvýše postavené ANO z jiných pozic a jiným způsobem. A v těch pozicích a způsobech nejsou schopni se sladit a sjednotit s ostatní opozicí,“ upozorňuje mediální odborník.
Starosta Kolář jednal jak komunisté, aby se nikdo nemohl ozvat
Sám za sebe dodává „naštěstí“, protože představa vlády z vícero těchto kolem pěti procent podpory oscilujících subjektů a dvanáctiprocentních pirátů by mu asi kazila spánek. „Protože by se nedohodli nikdy na ničem. Tady aspoň víme, že nám vládne jeden nějaký subjekt, který si diktuje, co chce, a víceméně si také prosadí, co chce. Ale aspoň víme, s kým máme tu čest. U nich slyšíme jen spousty frází a nesmyslů. A ještě něčím mě Holcova glosa zaujala. Moc se mi líbila jeho charakteristika pana starosty Koláře, a tu bych rád ocitoval: ‚Že Koněvovu sochu nechal Kolář odvézt zrovna v době nouzového stavu, jako to kdysi s nepohodlnými věcmi dělali i komunisti, vám o jeho boji za demokracii řekne asi nejvíc‘. Ano, pane Holče, to je jednička podtržená,“ oceňuje Petr Žantovský.
Také pro poslední pozornost zasluhující příspěvek zamířil na Info.cz. Pod titulkem „Historik Kovář není plagiátor. Šlo o likvidaci člověka, zní z Etické komise NF VŠE“ tam vyšel článek Jana Januše. „Ten se věnuje záležitosti, které jsem tak trošku na blízko. Takže předesílám, že se na to dívám malinko zaujatě. Týká se bývalého prorektora Univerzity Karlovy pana profesora Martina Kováře, který působí na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické. Etická komise této fakulty zveřejnila svůj téměř devadesátistránkový rozbor údajně plagiátorské kauzy z roku 2018, kvůli které byl Martin Kovář vyhnán z Univerzity Karlovy. To ‚vyhnán‘ berme obrazně, protože nakonec podepsal odchod jakousi dohodou,“ poznamenává mediální analytik.
Také na akademické půdě zuří špinavý konkurenční boj
Každému je ale jasné, jak to v takových případech chodí a jakým způsobem lze koho dostat na kolena. „To platí jak pro manuální profese, tak pro akademickou půdu. Ta míra arogance a míra bezskrupulóznosti může být úplně stejná v jedné i druhé platformě. Na akademické půdě je to navíc opepřeno určitým generačním konfliktem. Pan profesor Kovář sice není člověk vyššího věku, ale přece jenom už se pohybuje na akademické půdě docela dlouho, je velmi zkušený a my jsme momentálně v situaci, kdy se i na těch akademických postech bojuje o každý kousek funkce, kdy se vyhánějí zkušení lidé jako paní profesorka Hogenová z Husitské teologické fakulty, pan docent Sak a další,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
A přidává vysvětlení, proč se tak děje. „Jsou vyháněni proto, že jsou tzv. staří, tzv. neplodní, tzv. překážejí těm mladým, nadějným, kteří se po jejich zádech potřebují vyšplhat do vyšších postů, ačkoli třeba ještě vůbec nic nedokázali ve svých vědách. Tenhle konkurenční boj – jak zaznělo v jedné z her o Járovi Cimrmanovi ‚obyčejný, špinavý konkurenční boj‘ – panuje samozřejmě i na některých našich univerzitách. A zřejmě byl také v pozadí toho naprosto bezprecedentního vyhnání pana profesora Kováře. Jsem rád, že Etická komise naší fakulty velice důkladnou a téměř forenzní analýzou těch textů, o které šlo a které měly být plagovány, dospěla k závěru, že se pan profesor nedopustil plagiátorství v tom smyslu slova, co mu rozumíme, tedy opisování a přisvojování si cizích autorských práv,“ přiznává mediální odborník.
Přihozené polínko do ohně nenávisti vůči bývalému prorektorovi
Etická komise měla při posuzování k dispozici také právnický posudek i posudky velmi respektovaných historiků profesora Roberta Kvačka a profesora Jaroslava Pánka. „Je dobře, že je to aspoň touto formou zveřejněno, i když to Univerzita Karlova okamžitě odmítla a přihodila si zase nějaké polínko do ohně nenávisti vůči svému bývalému prorektorovi. Ale pan profesor Kovář může mít dobrý pocit, že byl očištěn. To je podstatné, a já mu takhle na dálku gratuluji, ačkoli – jak říkám – jsme ze stejné fakulty, ale každý působíme na jiné katedře a profesně se nevídáme. I tak mu gratuluji, protože si uvědomuji, že podobný jakýsi třídní boj i v tomto prostředí působí a je čím dál tvrdší, čím dál razantnější a může postihnout každého z nás,“ dodává Petr Žantovský.
