Před pár dny jsem vás zval na seminář o svobodě slova, který se konal v pondělí 14.9. Bohužel jsem se (díky karanténě) nemohl nakonec dostavit, což mě velmi mrzelo, ale aspoň jsem napsal a natočil příspěvek, který tam byl odvysílán. Využívám této možnosti a poskytuji ho i vám v novém podcastu.
Zde je začátek proslovu, zbytek ve zvukovém záznamu na spodní části hlavní strany
Dovolte mi, prosím, úvodem malou osobní vzpomínku. Před dvaceti lety vyšel sborník s názvem Média a moc. Na jeho vydání se tehdy podílel i Syndikát novinářů ČR, který se tou dobou pokoušel zbavit nálepky obrodně-komunistické odkladovny pro vysloužilé kádry a získat či přisvojit si nějaký skutečný význam, jímž by zaujal a přilákal do svých řad skutečné novináře.
Publikace Média a moc (cca 30 autorů) přinesla názory zástupců rozličných profesí – ekonomů, filosofů, sociologů, historiků, psychologů, literárních vědců, duchovních – i samotných politiků a novinářů, na to, co si představují pod pojmem média a moc. Pochopitelně bylo spektrum odpovědí velice rozmanité, nejen podle profese, ale i letory a často také světonázorové orientace daného respondenta. Shodovali se však na jednom, a to bylo, myslím, hlavní poselství té publikace: média a moc by měly být přísně oddělenými sloupy, podpírajícími současnou společnost a spoluvytvářejícími důvěryhodné podloží pro společnou budoucnost.
