Německý kancléř Olaf Scholz oznámil razantní posílení armádního rozpočtu o 100 miliard eur i další posilování východního křídla Severoatlantické aliance. To bylo už 27. února t.r. „Od nynějška rok co rok budeme do naší obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu,“ řekl Scholz. Německé výdaje na armádu činily v loňském roce zhruba 1,6 procenta HDP. Scholz chce podle svých slov silnou armádu, ale počítá i s posílením ochrany zemí východní Evropy. Mimo jiné o systémy protivzdušné obrany. V této souvislosti poznamenal, že Německo již vyslalo, případně oznámilo vyslání svých vojáků a techniky na Slovensko, do Litvy a Rumunska a také lodí do Baltického, Severního a Středozemního moře.
Claudia Major, specialistka na obranu v předním německém think tanku Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP), na Scholzův vojensko-politický „coming out“ reagovala s jistou ironií: „Kancléř Scholz v jednom projevu překročil hned několik červených linií, které jsem považovala za nepřekročitelné. Dodávky zbraní na Ukrajinu? Léta byla tabu – a najednou už ne. Navýšení rozpočtu na více než dvě procenta HDP od letošního roku? Vcelku bezvýsledně jsme o tom debatovali od roku 2014 – a teď je to v mžiku schváleno. Nákup ozbrojených dronů a stíhaček F-35, které budou schopné obsluhovat v Německu rozmístěné americké jaderné bomby? To byly roky sporné, toxické projekty – a Scholz je najednou schválil. A znáte Scholze, jak vždycky mluví klidně. Takže i teď oznámil revoluci v bezpečnostní politice a vůbec u toho nezvýšil hlas. Jako by se ptal, zda si dáte míchaná vajíčka, nebo párek.“
Scholz také slíbil zřízení zvláštního fondu se sto miliardami eur, který bude určený na modernizaci armády. Fond bude stát mimo klasický státní rozpočet, takže se na něj nevztahují vládní snahy o vyrovnané veřejné finance. Což znamená, že tzv. strategické projekty budou mít díky fondu zajištěné dlouhodobé financování, nebudou se muset starat o každoroční opětovné projednání rozpočtu. Jinými slovy: když se německá věrchuška a armáda rozhodnou zbrojit a válčit, nebudou k tomu potřebovat souhlas parlamentu. Co nám to připomíná z minulosti?
Zvlášť varovná je zmínka o letounech F-35 amerického původu. Německo se spolu s Itálií, Tureckem, Belgií a Holandskem účastní odstrašující strategie NATO, takzvaného jaderného sdílení. Tyto státy se zavázaly zajistit piloty a stíhačky schopné používat na jejich území rozmístěné americké jaderné bomby a v případě nouze je dopravit na určené území a shodit je. Scholz se k jadernému sdílení jasně přihlásil, rozhodl nakoupit nejmodernější americké letouny F 35, navzdory protestům Francie, která prosazovala evropský projekt Eurofighter.
To byl začátek příběhu. Jeho druhé jednání sledujeme aktuálně: Jak informovala ČTK před pár dny, Spolková rada souhlasila s úpravou základního zákona, která armádě poskytne zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč). Z fondu, který přislíbila podpořit i opoziční CDU/CSU, chce Německo koupit mimo jiné 60 amerických transportních vrtulníků Boeing CH-47 Chinook. Již v březnu německá média uváděla, že armáda chce až 35 amerických stíhaček páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin, které nahradí dosluhující letouny Tornado. V plánu je konečně i pořízení 15 strojů Eurofighter, kterých už má německé letectvo 140 kusů. Očekávají se také nákupy lodí, obrněnců, munice, přístrojů pro noční vidění či telekomunikační zařízení. Komentáře vycházející z prostinkých součtů, konstatují po pravdě, že Německo vybuduje největší armádu v Evropě. To jako bychom už také odněkud znali…
A teď pohled přes rameno. Už v roce 1944 americký ministr financí Henry Morgenthau přišel s tzv. Morgentauovým plánem totální demilitaritace Německa (tento původní plán nikdy nebyl důsledně realizován, Američané potřebovali v poválečné západní zóně Německa budovat svá vojenská předpolí). Nicméně Morgentauův plán stojí za pár citací: „Touha Němců po válce je stejně tradiční jako naše [americká] touha po svobodě…. Němci si budou spíše pamatovat to, jak blízko měli k vítězství, než to, jak byli poraženi. Proto je nutné Němce zbavit všech základních předpokladů k vedení války… nestačí pouze zakázat armádu a zničit zbraně, protože armáda, jak ukazuje minulost, se dá rychle obnovit, staré zbraně se dají nahradit novými a modernějšími… Nestačí ani restituce německé válečné kořisti, protože ta může vzbudit chuť na novou kořist a nestačí ani konverze válečného průmyslu na mírovou výrobu, protože zpětná konverze se dá provést velmi rychle, jak ukazuje příklad Spojených států… Bez likvidace průmyslu, tedy základního předpokladu k vedení války, nebude mír možný. Dokud bude mít Německo kapacity k vyrábění lodí, lokomotiv, automobilů, traktorů, dynam, dopravních letadel, kolejí, strojů apod., tak bude mít stále sílu k vyvolání nové dlouhé a krvavé války“.
Je třeba něco dodávat?
(Vychází též ve slovenském Literárnom týždenníku.)
