Pokud si někteří vzpomenete, před čtyřmi lety jsem vydal knihu složenou z komentovaných dokumentů vztahujících se k nacismu obecně. Bylo to tehdy ku připomenutí 75. výročí porážky této perverzní ideologie a brutální politiky v roce 1945. Kniha nesla název Svět včerejška, dneška a… (nakl. Beskydy 2020). Tehdy jsem si naivně myslel, že se svět přece jen vydá po trošku rozumnějších cestách, a proto ty tři tečky místo slova „zítřek“. Jak však výše psáno, situace se spíše přiostřuje. Jsme právě plus mínus pár týdnů po čase jiného výročí, toho zářijového, kdy jsme si, aspoň my, kdo nepřepisujeme dějiny, jak moc spolu se strachem a zbabělostí káže, připomněli, že uplynulo už 85 let od podpisu Mnichovské dohody, která byla koncem prvorepublikové demokracie a předehrou šestileté smrtící války, v níž Evropa přišla o své ideály. A také pár týdnů před jiným půlkulatým výročím. 15. března 1939, tedy před 85 lety, kdy naši zemi přepadli nacisté a následujících šest let ji okupovali pod lživým názvem Protektorát (ve smyslu „ochránce“)
Někteří dnešní politikové se vrací k někdejší nacistické rétorice a Protektorát nazývají autonomií. Neuvědomují si ve své nevzdělanosti, že první, kdo tuto formulaci vypustil, byl jistý Adolf Hitler. To je tedy jeden z důvodů, proč vznikla tato kniha. Ukazuje různé odvrácené strany nacistické genocidy u nás i v okolní Evropě. Pokusil jsem se vyhledat často i méně známé dokumenty z tohoto období dějin naší země a Evropy a ukázat na nich, oč vlastně tehdy šlo. Některým pro oživení paměti, jiným pro utvrzení toho, že ještě nepřišli o zdravý rozum.
Kniha je členěna do dvou částí. V první s názvem Fakta najdete plejádu autentických textů týkajících se dějin střední Evropy zejména v období před Mnichovem a po něm, potažmo za okupace. Druhá část nese název Svědectví a přináší texty různých autorů, našich i zahraničních, kteří se k této truchlivé dějinné epizodě vyjádřili. Dokreslují tak velmi ústrojně atmosféru té doby a dávají pochopit leccos z toho, co se objektivně událo, pohledem subjektivním, pohledem člověka odsouzeného tak či onak ke zkáze.
Neodolal jsem pokušení a nazval tuto knihu Svět zítřka. To je totiž přesné vyjádření oné obavy z knihy předchozí, a jejího ještě dramatičtěji se naplňujícího scénáře. Jen jako malý výraz naděje jsem vetkl za ten název otazník. Jestli oprávněně, ukáže čas, bojím se, že již blízký.
Nakladatel Bronislaw Ondraszek (Nakl. Beskydy) doprovodil knihu na obálce tímto textem:
Petr Žantovský (*1962), novinář, spisovatel, vysokoškolský pedagog. V roce 2020 vydal v nakladatelství Beskydy knihu esejů a komentovaných dokumentů na téma druhé světové války, nacismu a holocaustu. Nesla název Svět včerejška, dneška a… Ona kniha vyšla k 75. výročí konce nejstrašnější války v dějinách. Dnes autor předkládá knihu, která na tu první v lecčems navazuje. Je rovněž věnována aktuálnímu výročí, totiž 85 let od okupace našich zemí nacisty a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Kniha dostala symbolický název Svět zítřka?, přičemž onen otazník má apelativní význam: nedopusťme opakování těch hrůz. Soubor málo známých či už dávno zapomenutých dokumentů s komentáři přibližuje dobu těsně před okupací, dění kolem Mnichovské dohody, jednání jednotlivých aktérů za Protektorátu, výňatky z děl vrcholných kolaborantů, ale i základní teze samotných nacistů, zejména Adolfa Hitlera. Ambicí této knihy je připomenout historii, jak se odehrála, nikoli jak ji dnes kdekdo podle svých zájmových not přepisuje. Dokud budeme znát pravdu, nebude snadné vnutit nám lži.
