Poslal mi kolega z Rady ČTK a dlouholetý přítel JUDr. Pavel Foltán odkaz na nahrávku, kterou vyštrachal kdesi v rozhlasovém archivu. Jde o záznam jednoho pořadu z mého tehdejšího cyklu na stanici Český rozhlas 6 Hovory o médiích. Ten jsem mimochodem (byť postupně s trochu pozměněným názvem) vysílal skoro 16 let. Ve studiu se mi vystřídali hosté napříč politickou i mediální sférou – obrazně řečeno od Miroslava Kalouska po Vojtěcha Filipa. Byla to krásná a smysluplná práce, konfrontovali se tam nositelé různých názorů, ale vždy kultivovaně, na vysoké věcné i formální úrovni. Kdeže to dnešní hulákání nedouckých takyžurnalistů a takypolitiků, z nichž tečou proudem nikoli vědomosti, nýbrž pouze ambice. Je příznačné, že moje působení v rozhlase – jak už jsem se tu před nedlouhým časem zmínil – zakázal jistý Šabata, který už za komunistů na stránkách Mladé fronty nadšeně popisoval budovatelské úsilí sovětských pracujících atp. Dnes je z něj onen pověstný „liberální demokrat“. Vždy, když vidím tohle spojení slov liberální demokracie, naskočí mi starý vtip: jaký je rozdíl mezi demoracií a socialistickou demokracií? Asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou. Novější verze říká, že jako mezi aktem a pietním aktem.
Když jsem po bezmála patnácti letech poslouchal tuto archiválii, uvědomil jsem si také to, že už tehdy se zadělávalo na to, čemu se hezky česky říká srab – v němž dnes žijeme. Kdy fízlovací metody rádobyinvestigativců vynášejí na světlo světa ten největší hnůj z politického zákulisí a říkají tomu novinařina, kdy se nedodržují úmluvy a sliby, kdy klesá veškerá profesionální a etická norma žurnalistů – i politiků. Když si poslechnete ten pořad, který byl motivován tehdy čerstvou kauzou, kdy novinář Kmenta tajně nahrál promluvy premiérova kamaráda Dalíka a navzdory tomu, že mělo jít o důvěrný rozhovor, Kmenta jej zveřejnil, uvědomíte si, že se jedná o setkání dvou reprezentantů toho nějvětšího humusu – na jedné straně politický avanturista Dalík a na druhé žurnalista bez skrupulí Kmenta. Na tomto typu lidí dnes stojí naše společnost. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo záhy nějak radikálně zlepšit. Spíše naopak.
Byl jsem rád, že mi kolega Foltán poslal ten odkaz. Také proto, že jsem si připomněl hlas Petera Duhana, tehdy šéfa stanice ČRo 6, později generálního ředitele celého Českého rozhlasu. Peter byl v mnoha ohledech neopakovatelný, konsekventně myslící člověk, opravdový novinář, lecčemus jsem se od něj přiučil. K mé velké lítosti už víc než dva roky není mezi námi. Tak jsem aspoň takto na dálku před ním smekl klobouk.
Nahrávku toho pořadu najdete zde: http://www.youtube.com/watch?v=bOTzRPVH3UA&t=1s
