Server Reformy.cz s odvoláním na článek Douglase Murraye v listu The Spectator vydal následující informaci: Britský protiteroristický program uvedl čtení Orwellova 1984 a Huxleyho Nový odvážný svět jako projevy extremismu. Píše se tu: Čtete-li 1984 od George Orwella nebo Nový odvážný svět (Brave New World) od Aldouse Huxleye a spoustu dalších klasických knih a televizních show je to příznakem, že můžete být krajně pravicovým extremistou, uvádí dokument z britského antiteroristického programu. Dokument z roku 2019 původem z britského značně kritizovaného Programu antiteroristické prevence tvrdí, že by se na někoho, kdo čte 1984 od George Orwella nebo Odvážný nový svět od Aldouse Huxleye, mělo pohlížet jako na projevujícího potenciálně varovné příznaky extremismu, kdy tento interní dokument uvádí seznam široké škály dalších vlivných mediálních děl jako projevujících výstražné příznaky ukazující, že někdo asi zastává radikální názory.
Podle článku od Douglase Murraye v Spectatoru dokument vytvořený Jednotkou preventivního výzkumu informací a komunikace (RICU) uvádí širokou škálu filmů, televizních show, novel i nikoliv fiktivních textů, které mohou ukazovat, že se někdo rozhodne na ně koukat nebo je číst, tak je radikalizovaný. Mnoho z těchto textů jsou klasické britské fikce, jako výše uvedené anti-autoritářské knihy Odvážný nový svět a 1984, ale také takové jako Ztracený ráj John Miltona stejně jako všechny práce Williama Shakespeara. Na seznamu je i mnoho slovutných filosofických děl včetně Levithana Thomase Hobbese i Reflexe revoluce ve Francii od Edmunda Burkeho. Zahrnutí toho posledního textu je zvláště pozoruhodné, uvážíme-li jeho důležitost pro moderní britský konzervatismus, za jehož zakladatele je Edmund Burke obecně —považován.
Ne všechna díla ukazující, že někdo je v očích protiextremistické prevence asi extremista, jsou klasické románové fikce nebo filosofická díla, neboť tento protiteroristický dokument také tvrdí, že když se lidé dívají se na řadu mainstreamových filmů a komediálních show tak to asi prozrazuje jejich latentní extremistické přesvědčení. K takovým problematickým produktům patří klasická situační komedie BBC Ano, pane ministře, což je satira na mocenské mechanismy v srdci britské vlády.
Mnoho lidí na sítích i politických komentátorů na uniklý seznam reagovalo ve smyslu, že „Je to seznam četby od všech, kdo chtějí civilizované, liberální, kulturní vzdělávání,“ jak uvedl historik Andrew Roberts pro Daily Mail. „Zahrnuje to některá z největších děl Západního kánonu a v některých případech, jako Tajný agent od Josepha Conrada, je to i silná kritika terorismu. Burke, Huxley, Orwell a Tolkien, to všechno byli proti-totalitní spisovatelé.“ Na sítích zase kdosi poznamenal, že takto sestavený seznam možných extremistických textů je „bez ironie velice dobrým seznamem pro četbu a koukání.“
Sbohem buď, slavná britská konzervativní tradice, stojící především na hodnotách jako je svoboda, odpovědnost, osobní volba. Jak se zdá, máte před očima proměnu kdysi obdivované kolébky demokracie v totalitu nejtužšího typu. Ti, kdo před necelými pár lety varovali, že různé „woke“ aktivity směřující k propagaci děl například s LGBT tématikou a přepisování klasických příběhů včetně pohádek do roviny Princ zachrání prince, dají si pusu a nastane na světě ráj, říkali, že tohle laškování s normalitou povede k daleko brutálnější cenzuře myšlení a usměrňování toho, co občan smí a nesmí, aby nebyl trestán – třeba Velkým bratrem. A je to tady. To už není Cvokhauz, to je vězení.
—
Portál iDnes přinesl další snad už ani nepřekvapující novinku. Najdete ji pod titulkem Nový D´Artagnan bude tmavé pleti. Lidé opět debatují o přehnané korektnosti. V březnu bude mít premiéru britský snímek The Three Musketeers (Tři mušketýři), který na sebe upozornil především tím, že v roli D’Artagnana představí herce tmavé pleti, Malachi Pullar-Latchmana. Lidé v diskusi pod trailerem už spekulují, kdo by naopak mohl hrát jiné historické postavy. Pár typických hlášek: „Nemohu se dočkat životopisného filmu o Nelsonu Mandelovi v hlavní roli s Mattem Damonem“. „Těším se na film o životě Martina Luthera Kinga, v němž ho bude hrát Mel Gibson“. „Na konci se D’Artagnan a kardinál vezmou, že ano?“
Snaha o co nejvyváženější a nejkorektnější obsazení vyvolává podobně bouřlivou diskusi jako v případě britské třídílné série Anna Boleyn, v němž titulní roli anglické královny ztvárnila černošská herečka Jodie Turner-Smith. Tento seriál mimochodem u diváků zcela propadl, například na stránkách CSFD.cz má hodnocení 2 % a figuruje na šestém místě v seznamu nejhorších seriálů všech dob.
Co dodat? Opravdu jsme nepoučitelní, nebo ti, kdo námi chtějí manipulovat, už ztratili kontakt s realitou?
Dovolím si navrhnout též několik našich domácích inovativních remaků:
- Šíleně smutná princezna: místo Heleny Vondráčkové Lucy Liu, místo Václava Neckáře Eddie Murphy.
- Byl jednou jeden král: místo Jana Wericha Morgan Freeman, místo Vlasty Buriana Johnny Depp, místo Mileny Dvorské Whoopi Goldbergová
- Císařův pekař a pekařův císař: místo Jana Wericha opět Morgan Freeman, místo Marie Vášové alias hraběnky Stradové Elton John, aby bylo zřejmé, že již Rudolf II. byl příznivcem genderismu, a místo Nataši Gollové alias Sirael třeba Christina Ricci, ale namaskovaná jako z prvního dílu Addamsovy rodiny, abychom si v té bezuzdné taškařici užili taky trochu krve a strachu.
- A abychom nezapomněli, až se bude natáčet nějaký další životopisný film o Karlu Gottovi, měla by být titulní role svěřena Michaelu Jacksonovi. Co na tom, že je již dávno v Pánu. Hologram by to zvládl sehrát jistě na výbornou. Hologram s Václavem Havlem přece „promluvil“ na občany před časem na Václavském náměstí. Jen si to představte: Božský Michael obklopený dětským chlapeckým sborem Boni Pueri procítěně pěje: Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?
Je třeba pokračovat? Každý z nás by určitě sestavil podobný seznam. Teď už jen stačí vymyslet nějaký nový úřad na nápravu filmů (vymýšlet nové zbytečné úřady umí naše vláda brilantně) a dát mu rozpočet na všechny ty remaky. Otázkou ale zůstává: Kdo by se na to díval, kromě zaměstnanců toho úřadu, kteří by to měli povinně?
—
A na závěr něco lehčího. Tohle je nová česká modelingová elita: Tři dívky a jeden chlapec zářili v Paříži. To píše server Super.cz. Štěme dále: Česko má novou modelingovou elitu. Krásné dívky a mladý muž, kteří vzešli ze soutěže Schwarzkopf Elite Model Look, zazářili na posledním fashion weeku v Paříži v modelech těch neprestižnějších značek vysoké módy, haute couture. Na úspěchy zkušené vítězky soutěže Anety Měšťanové nebo Karolíny Čapkové tuto sezónu navázali Rezi Simonova a Šimon Hanáček. „Jsem velmi potěšený z nastupující generace z Česka. Na fashion week jsme tuto sezónu poslali čtyři zástupce a všichni čtyři uspěli,“ uvedl Martin Gonda, headbooker agentury Elite Prague.
„Haute couture je plná krásných šatů, které jsou šité na míru, proto jsem měla několik fittingů, kde se šaty upravovaly přímo na mně. V samotný den přehlídky máme call time vždy minimálně 3 hodiny předem, aby se všechno stihlo, a samotná přehlídka trvá jen 15 minut. Jsem ráda, že jsem mohla být součástí tří nádherných show, ve kterých jsem měla tu čest vynést 5 modelů,“ vypočítala Aneta Měšťanová. Malá poznámka: už jazyková vytříbenost, výběr lexika a množství anglismů nás jistě přesvědčí o tom, že v této nové superhvězdě máme fakt silnou kulturní devízu, pro kterou „je čest“ dělat věšák na tkaniny.
Karolína Čapková byla jednou z hvězd prestižního návrháře Alexandra Vauthiera. „Mám velkou radost, že se po minulé sezóně můžu opět vrátit na molo. Velmi si toho vážím a jsem ráda, že jsem dostala šanci předvádět právě pro něj,“ uvedla. Nová tvář mezi dívkami Rezi Simonova byla také nadšená. „Byla to pro mě úžasná zkušenost, a kdybych měla vyzdvihnout jen jednu věc, zážitek, na který nikdy nezapomenu, tak by to bylo moc milé setkání s Johnem Gallianem, designérem Maison Margiela,“ vzpomínala. Tuší prosím někdo, o čem tato osoba vůbec mluví? Nezabloudila sem z nějaké jiné planety? A nebylo by obecně lepší, kdyby se tam zase honem vrátila?
Velmi úspěšný byl také jediný mužský zástupce českého modelingu Šimon Hanáček. „Celkově jsem strávil v Paříži 9 dní, během této doby jsem prošel mnoha castingy a podařilo se mi získat místo na třech módních přehlídkách. První byla přehlídka návrháře Heda Maynera, druhá byla značky Comme de Garçons a třetí byla pořádána značkou Kolor, byl to životní zážitek a doufám, že se mi ho poštěstí zopakovat,“ doufá. „Netuším, k čemu bych mohl přirovnat ten zážitek z mola. Je to velmi silný pocit, když jdete v krásném extravagantním outfitu, míří na vás kamery a pohledy všech diváků. Celý Paris Fashion Week byla skvělá zkušenost, díky ní jsem se hodně naučil,“ dodal.
Nu, nevím, co se naučil pan Hanáček (či slečna Hanáčková). Z fotografie provázející onen článek není naprosto zřejmé, kdo z modelů/ek – viz titulní foto – je muž, kdo žena, a kdo prostě „ono“.
Fakt je, že tento svět pyšnící se podobnými dekadentními nesmysly se nezadržitelně blíží do … – doplňte si sami. Což o to, to se čeká už delší čas. Mám ale pro vás špatnou zprávu: potkáte se tam i s Měšťanovou, Čapkovou a Hanáčkem. To jsou mi pěkné perspektivy.
