A zase rovnýma nohama do lůna Evropské unie, té matky všech administrativních válek proti logice rozumu a svobodám člověka. Zbytečné příručky, nepoužitelné sjezdovky, banální „studie“. Tak zní titulek článku na serveru Lidovky.cz. Píše se zde: Co všechno jsme si pořídili za evropské peníze?
Třeba studii, jejímž poselstvím je: seniorům prospívá, když za nimi jejich blízcí chodí na návštěvy do domova důchodců. Ta vyšla na zhruba 8 milionů korun.
Nebo příručku, která pracovníkům obcí pro případ schůzky s nezaměstnaným mimo jiné radí: „Je třeba vhodně připravit pracoviště, které nebude klienta rušit (jdoucí televize, rozhlas, nevhodná výzdoba, neustálé odbíhání…).“ Příručku sestavilo sdružení Orfeus a spolu se třemi konferencemi a několika workshopy vyšla na 12 milionů korun.
Další „důležitá“ specialita za evropské miliony? Sjezdovky s vlekem na kdejakém kopci. Někdejší ministr odpovědný za čerpání evropských peněz Radko Martínek (ČSSD) přiznává, že nízko položené sjezdovky jsou českou specialitou. Za evropské peníze jich vyrostlo hned několik. Zatímco Rakušané respektují, že pod 1600 metrů jsou problémy se sněhem, v Česku se sjezdovky staví klidně ve výšce kolem 400 metrů. Kromě nedostatku sněhové nadílky obcím ale hrozí ještě vážnější nebezpečí. „Když nesplní počet rekreantů, který v projektu uvedly, mohou peníze vracet,“ říká Martínek.
To všechno jsou příklady toho, jak „účelně“ se v Česku nakládá s penězi z evropských dotací.
Myslím, že recept k nápravě se nabízí sám. Jako se kdysi říkalo, že RVHP je nejlepším způsobem, jak vyřešit problémy, které by nebyly vznikly, nebýt RVHP, zde to platí stejně. Zdá se vám, že se peníze z našich společných paes (nezapomínejme, že eurobondy krmíme z našich rozpočtů) utrácejí za pitomosti? Tak prostě tento způsob dotačního kejklířství zrušme. Nebude-li nemsyslnýcxh dotací, třeba zbydou peníze na opravdu podstatné věci, třeba domovy důchodců, školky, špitály atd. atd.
—
Centrum pro studium demokracie a kultury přineslo na svých stránkách informaci o tom, že slovenská Nadace F. A. Hayeka s přispěním německé Friedrich Nauman Stiftung vydala studii Filipa Vačka. Ta odhaluje jednačtyřicet nejrůznějších opatření a nařízení EU, která se vyznačují vysokou mírou absurdity a nesmyslnosti, a přidává k nim čtyři výrazné příklady plýtvání prostředky. Vyberme z ní jen několik bizárů:
Vliv klimatických změn na genderovou rovnost
EU platí studie vlivu klimatických změn na genderovou rovnost, které slouží jako základ pro návrhy mnoha dalších opatření. Unie např. tvrdí, že rozhodnutí, která činí ženy, vedou k menšímu poškozování životního prostředí. Např. používají menší auta a jedí méně masa. Klimatické změny mají navíc údajně větší vliv na ženskou psychiku. Pochybné studie placené z daní občanů členských států nepřináší v podstatě žádné hodnotné informace a navíc slouží jako podklad pro další opatření plýtvající penězi daňových poplatníků.
Regulace fotbalových přestupů
Evropská unie si nechala vypracovat rozsáhlou studii o přestupech ve fotbale, na něž kluby průměrně vynakládají asi 3 miliardy eur ročně. EU kritizuje rostoucí nerovnost mezi jednotlivými kluby a navrhuje soubor opatření, jak tuto situaci řešit. Chce např. zavést „fair-play“ odvody z přestupových poplatků přesahujících určitou sumu, a zajistit tak „férovější“ přerozdělení prostředků mezi jednotlivé kluby. Dále hodlá stanovit maximální počet hráčů v klubu, zabránit klubům prodlužovat ochrannou lhůtu, po kterou potřebují k přestupu souhlas klubu, nebo regulovat ustanovení o odkupu hráčů v hráčských kontraktech. Zjevně nerealizovatelný (nezapomínejme, že fotbal je hlavně byznys, a ten si nenechá tolik poroučet) záměr bezpochyby stál daňové poplatníky opět nemalé peníze.
Použití vkladů nad 100 000 eur na záchranu krachujících bank
Tohle je obzvláště fikaná čtverylka. V EK byly schváleny plány na zavedení bankovní unie. Jejich součástí je i návrh použít v případě blížícího se kolapsu banku vklady nad 100 000 eur na její záchranu. Tato možnost podle Vačka oslabí důvěru spotřebitelů v bankovní systém a navíc způsobí, že zákazníci začnou vybírat vklady z bank, kterým budou hrozit problémy, což dané banky poškodí ještě více. To zní přece víc než logicky.
Drahé a kontroverzní video
A do čtveřice zřejmých pitomostí, na nichž se ovšem kdekdo dobře napakoval, je tato: EU použila peníze daňových poplatníků k vytvoření videa, které mělo motivovat mladé dívky ve věku 13–17 let k volbě vědecké kariéry. Propagační video se snažilo „bourat genderové stereotypy“, avšak po vlně kritiky, podle které tyto stereotypy naopak prohlubuje, bylo neprodleně staženo. Video trvalo pouze 53 sekund a jeho výroba stála 102 000 eur.
No nekupte to!
—
Nu a jiný podobný soubor zhůvěřilostí najdeme (kupodivu!) v týdeníku Respekt. Jde však, pravda, o článek data poněkud staršího, od té doby se v Respektu jistě hodně europolepřili. Tehdy tu ještě psali: Projděte si letošní přehled plýtvání v EU. Britský think-tank Open Europe se sídlem v Londýně a v Bruselu zveřejnil seznam padesáti projektů, které považuje za nejflagrantnější ukázky toho, jak se v zemích unie plýtvá penězi daňových poplatníků.
Mezi projekty, které si sáhly na evropské dotace a ty pak vyletěly komínem nebo byly použity nanejvýš sporně, jsou mnohé „klasiky.“ Je tu hodně zemědělských příběhů – například o dvou sicilských bratřích, kteří dostali z bruselské kasy 260 tisíc eur na svoji „farmu“, která nikdy neexistovala, jsou tu silnice za miliony vedoucí odnikud nikam, je tu podpora luxusního psího útulku v Maďarsku za 400 tisíc eur, který dosud nestojí a dodavatele stíhá maďarská finanční policie, jsou tu dotace pro golfové kluby v Anglii, a tak dále. Autoři z Open Europe se dále rozčilují nad dotací pro dolnosaskou vládu: ta nechala vyrobit komiksovou postavičku koně, která dětem ve speciálně vydané knížce přibližuje, co to je Evropská unie. Dolnosaská vláda na to použila z evropského rozpočtu od roku 2003 pět tisíc eur; z „našich“ peněz tedy během sedmi let utratila v přepočtu zhruba 120 tisíc korun.
Open Europe ale založili a financují britští byznysmeni a institut tudíž odráží jejich vidění světa. Kromě obecné euroskepse, skepsi vůči bruselským dotacím a státnímu přerozdělování peněz vůbec je na seznamu znát nedůvěra vůči nápadům, které nemají jasný byznys profit nebo nepřinášejí hmatatelný prospěch pro lidstvo. Dobře to ilustrují projekty uvedené na konci seznamu, které autoři označili za ukázky toho, jak se to má dělat – jsou tu dotace do zdravotních zařízení a laboratoří, které, například, posunuly výzkum rakoviny zase o krok dál.
To je slovo do pranice. Jakožto stará konzerva jsem nepřítelem jakýchkoli dotací a obecně opatření deformujících přirozený trh. Nicméně zdravotnické, sociální či humanitární účely si – i podle staré konzervy – zasluhují zvláštní péči. Jen netuším, proč by Eldéenku někde v Hořovicích či hospic v Nuslích měla financovat nabubřelá EU jakožto stroj na vyhazování peněz. Kdybychom prostě sebrali odvahu a přestali do kasy EU platit ty nesmyslné miliardy, zbylo by nám i na ten hospic a mnoho dalšího – opravdu potřebného. Kdy už to konečně našim lidem dojde a zvednou hlavy?
