Chcete-li, aby se vaše dítě učilo masturbovat, přihlaste ho do německé školky, aneb místo, kde muži rodí děti a pohlaví „muž a žena“ jsou tabu. Tuto podivuhodnou větu přinesl v záhlaví obšírného článku server Německé zprávy.
Ať už jde o masturbační místnosti v jeslích nebo reklamu na změnu pohlaví ve školách – ve spolkových zemích proběhla malá genderově politická revoluce. V popředí: Severní Porýní-Vestfálsko. Jen jedna politická strana protestuje proti názoru, že muži mohou rodit děti.
Děti by měly mít možnost „stáhnout se do bezpečného prostoru, aby se fyzicky objevily a uspokojily“. O tom jsou ve školce v Kerpenu opravdu přesvědčeni. V jejich konceptu sexuální výchovy se uvádí, že dětská školka nabízí „dětem svobodu vyzkoušet si dětskou sexualitu“. Takže „masturbace je něco normálního. Umožnění „masturbace“ ve školkách má prý „velký význam“.
Podle deníku DIE WELT jsou tzv. „hry na doktory“ připraveny i v oddělených místnostech ve školce v Rheinbergu, dokonce i s pravidly pro nejmenší: „Děti si budou jiné děti, které si budou spolu hrát, pečlivě vybírat.“ A předem je „dětem vysvětleno, že do tělesných otvorů (např. genitálií) není dovoleno zasunovat žádné předměty,“ říká jejich koncept. Téměř identické postupy byly krátce předtím hlášeny ze školky v Hannoveru.
Další novota je rovněž z Německa. Vydali zde leták pro vychovatele ve školkách nazvaný „Queer ve školce!“. Pochází z „Queer Network NRW“, která je finančně podporována státem. Tato spolková země také vydala poradenskou příručku. Mimo jiné dává vychovatelům a vychovatelkám ve školkách tipy na literaturu, zabývající se otázkou, jak se rodí děti: „Vyhýbejte se knihám, které hovoří pouze jen o ‚muži a ženě‘,“ je jedna z rad. Přemýšlejte o možnosti, že trans* muži a inter* lidé mohou mít také děti,“ doporučuje příručka. „Požadavek na narození dítěte není být
Také ve školách je nyní teorie o genderových otázkách velmi jasná. To dokládá výukový materiál pro učitele ze skupiny „Škola rozmanitosti“. Tato skupina „s cílem podporovat akceptaci genderové a sexuální rozmanitosti ve školském systému“ je dotována a podporována ministerstvem školství. V jeho „příkladech lekcí a projektů“ je dvanáct případových studií na téma „trans/trans gender“. Mladí trans lidé v něm mluví o své kariéře, kolem 13 let, kteří už berou blokátory puberty, chtějí na operaci a stěžují si, že na to „musí dlouho čekat“ (do 18 let). Všechny případové studie mají společné to, že svou změnu pohlaví, ať už chirurgickou či nikoli, prezentují jako zlepšení kvality svého života. V žádném příkladu se nestává, že by mladí lidé změnili pohlaví, brali blokátory, nechali se operovat a posléze toho litovali.
Kromě toho byla v únoru deníkem DIE WELT náhodně objevena školní učebnice, která nově redefinuje pojem pohlaví, o němž se doposud mezi biology vůbec nepochybovalo. Učebnice „Příroda a technika“ pro ročníky 7. až 10. ukazuje cestu k fyzickému „přizpůsobení pohlaví“ tak, že se „gender“ jeví jako volba nejen ve svém sociálním, ale i biologickém rozměru.
Docela by mě zajímalo, kam až tyto perverzity povedou. Možná budou předškolní děti místo pohádky před spaním povinně poslouchat Kámasútru, místo omalovánek s Mikymausem budou obkreslovat dámská přirození z Penthousu a místo vycházek do parku jim budou pouštět porno včetně jeho gay verze, samozřejmě s tím, že děti zhlédnuvší tato veledíla budou je v odpoledních hodinách napodobovat, aby byly dobře připravené pro život. Sodoma!
—
A ještě jednou k našim západním sousedům.
Německé „vyhlazení špiček” je hotová věc, lidé si doma nemusí dobít elektromobil ani přes noc, píše server Autoforum.cz. Oč jde? Přetížení sítě povede až k extrémnímu omezení dodávek elektřiny. První balónek s nápisem „vyhlazení špiček” vypustili němečtí politici už skoro před třemi roky. Takové slovní spojení zní všelijak, ale smyslem od začátku bylo zavést možnost omezení spotřeby elektrické energie v konkrétní domácnosti z vůle operátora sítě v případě, že bude kvůli odběrovým špičkám hrozit její přetížení. Něco takového pochopitelně může nastat kdykoli a kdekoli, jinde než v rozvojových zemích toho ale moc často svědky nejsme. Německo ovšem kráčí cestou omezování stabilních zdrojů elektrické energie na straně jedné a zvyšování nárazových nároků na její spotřebu na straně druhé, což jej může dostat do stejné situace. I když celková spotřeba elektřiny hlavně kvůli omezování průmyslové výroby v poslední době klesá, nárazové nároky kvůli dobíjení elektromobilů a rozmachu tepelných čerpadel jsou naopak vyšší. Aby tedy Německo předešlo blackoutům, chce mít v rukou možnost onoho „vyhlazení špiček” přes snížení spotřeby jednotlivých domácností i bez jejich aktivního zapojení.
Co pěkného Němce čeká? Jak informuje Bundesnetzagentur ve své tiskové zprávě, místo „vyhlazení špiček” se nyní jedná o „definici procesu integrace řiditelných odběrných zařízení a řiditelných elektrických přípojek podle § 14a energetického zákona”. Proč říkat věcem jednoduše a srozumitelně, když to jde složitě a nesrozumitelně, takže se jich nikdo nebude bát, že? Obavy jsou ale na místě, neboť moc nad domácností každého Němce brzy přeberou operátoři sítě.
Pozitivní je snad jen to, že operátoři nebudou mít možnost domácnost ze sítě zcela odpojit (původně to bylo ve hře), to se přirozeně stane až v momentě, kdy síť přes veškerou snahu o opak selže jako celek. Provozovatelé distribučních sítí tedy mohou podle nového zákona v případě přetížení sítí snížit spotřebu konkrétní domácnosti až na 4,2 kW celkem. Na to, abyste si pustili televizi, rádio, ohřáli si vodu a upekli si toust, to bude s přehledem stačit. S vytápěním už to bude o hodně horší, 4,2 kW budou v zimě stačit jen extrémně efektivním stavbám, navíc v momentě, kdy nepoužijete žádný jiný spotřebič. Starší stavby mohou mít v teplotách pod bodem mrazu tepelné ztráty i šestinásobné a s tímto nevytopíte prakticky nic.
Podobné je to s auty. Uvážíme-li, že elektromobilem s typickou baterií je dnes něco jako Škoda Enyaq (77 kWh použitelné kapacity), pak při 85% účinnosti nabíjení (může být o něco líp i o dost hůř) bude nabíjení probíhat po dobu téměř 22 hodin. Iluze, že si nabijete auto během spaní, je tak rázem lichá. Během osmi hodin takto dobijete asi 28,5 kWh energie, to je ekvivalent asi sedmi litrů nafty. Kdyby vám přes noc nosily do auta naftu bílé myšky v miniaturních kyblíčcích udělaných z náprstků, budou nepochybně rychlejší.
Navíc znovu – nesmíte jinak spotřebovat vůbec nic. Pokud tedy dojde v zimě k přetížení sítě a budete si potřebovat nabít a zatopit, s 4,2 kW dostupného elektrického výkonu zmrznete a ještě pro vás ráno budou muset přijet spalovacím pohřebákem. To bude teprve to správné vyhlazení…
Pozoruhodné navíc je, že tato možnost vstupuje v platnost v době, kdy elektromobily nemají na celém německém autoparku podíl ani 2 procenta. Co se asi bude dít, až (tedy pokud vůbec) jich bude 20 procent, 50 procent, 70 procent…? Raději nedomýšlet.
O elektromobilitě se mluví dlouho, ale vždy s nějakým vedlejším úmyslem. Elektromobilita v době, kdy je elektrické energie nedostatek, Německo zrušilo jádro a ruší fosilní paliva, takže může brzy celé zhasnout, je prostě byznysová aktivita, která „odůvodňuje“ růst cen energie, a tedy i zisků producentů a distributorů. Navíc, a to je nejbizarnější, zelené huby z Bruselu vykládají, že elektromobilita je tu pro záchranu planety. Hurá. Kolik je v Evropě obyvatel? Půl miliardy. A co celý ten zbytek světa? Jen Čína s Indií dají dohromady miliardy skoro tři. A pochybuji, že Dillí a Pekingu vládnou úplní magoři. Těm jde o efektivní růst ekonomiky, a ne o brožurkové fráze nějakých neziskovek v žoldu elektromafií.
Trochu mi to připomíná nesmrtelný bonmot českého diplomata Hynka Kmoníčka. Jednou jsem mu položil otázku, jak by jednoduše definoval geopolitiku. Odpověděl toto: „Z hlediska Pekingu je celá Evropa jen nevýznamný poloostrov na západ od Ruska“. To by se mělo tesat!
—
A zase jednou z webové kolportáže. Poslal mi jeden přítel krásné foto (viz níže) a k němu tento text:
U vchodu do Stellenbohmovy univerzity v Jihoafrické republice visí cedule, na které je tento text: „Ke zničení jakéhokoli státu na světě není třeba atomových bomb ani raket dlouhého doletu. Stačí snížit kvalitu vzdělávání a nechat studenty podvádět při zkouškách. Pacienti umírají rukama takových lékařů. Budovy se hroutí rukama takových inženýrů a architektů. Peníze se ztrácejí vinou takových ekonomů. Spravedlnost mizí v rukou takových právníků a soudců. Úpadek vzdělání je úpadkem národa!“
Howgh!