Střední škola v USA zamalovala studentkám prsa a ramena. Rodiče se bouří, hlásají do světa Novinky.cz. Když si studenti a jejich rodiče otevřeli ročenku floridské střední školy Bartram Trail, která se nachází v jihozápadní příměstské oblasti města Jacksonville, nestačili se divit. Velká část fotografií studentek totiž byla nepříliš uměle digitálně upravena tak, aby dívky vypadaly cudněji. V životě amerických středoškoláků a jejich rodičů hrají školní ročenky velkou úlohu. Pro studenty školy Bartram Trail tak bylo velkým šokem, když hned 80 fotografií dívek bylo v jejich výroční knize, která stála 100 dolarů (zhruba 2 tisíce korun), dosti neuměle upraveno. Grafik dívkám zakryl ramena a ňadra, pokud byla jen trochu odhalená. U rodičů dívek, kterých se to týkalo, vzbudil zásah školy do fotografií jejich dcer značnou nevoli. „Je to, jako by mé dceři škola říkala, že je něco špatně s jejím tělem, s tím, jak se obléká. Přitom měla na sobě oblečení, které bylo její oblíbené a které měla na sobě ve škole snad stokrát,“ řekla pro CNN Stephanie Fabrová, matka jedné z dívek, jejichž fotografie byly upraveny.
Editor školní ročenky se odvolává na to, že dívky musí být ve škole vhodně oblečeny. Není přípustné takové oblečení, které by odhalovalo ramena, ňadra, bylo vyzývavé nebo jiným způsobem nevhodné. Rodiče dívek se však nad rozhodnutím rozčilují také z toho důvodu, že oblečení, které jejich dcery měly při focení na sobě, nijak školní nařízení neporušovalo a dívky ho ve škole běžně nosily, aniž by jim ve škole cokoliv řekli. Dříve škola přitom domnělá porušení školních pravidel pro oblékání řešila tak, že fotografie, na kterých studenti tato pravidla porušují, do ročenky jednoduše nedala.
Škola už nabídla rodičům, kteří si na podobu ročenky stěžovali, navrácení peněz. Celé to však přerostlo ve vážné politické téma. Rodiče tvrdí, že úprava fotek jejich dcery ponížila. Navíc se jedná prý o sexismus, protože chlapců se podobná úprava nikterak nedotkla. Po škole žádají, aby upravila svá pravidla ohledně dress codu, protože ta aktuální jsou prý zastaralá.
Silně mi to připomíná hlášky ze školních řádů, která jsme kdysi mívali vepsány do žákovských knížek: „Žák musí být vždy řádně upraven a vhodně oblečen.“ Nebo vývěsky ze svazáckých klubů, kam i normální člověk tu a tam zavítal, když se tam pořádala třeba poslechová diskotéka, na níž bylo lze slyšet i jiná hudební díla než písně Pavla Bartoně, Pavla Lišky, Aleny Tiché a dalších hvězd normalizačního popu. Jenomže každého takového nevítaného návštěvníka zpravidla hned u vchodu zfackoval nápis „Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás“.
Ta historka z Jacksonville je poučná nejen proto, že opakuje tradiční postupy totalitních režimů. Udivující je i závěrečné sdělení o tom, že rodiče postižených zahalených slečen volají po inovaci nařízení o dresscodu. De facto tak volají po totalitě s o něco modernější lidskou tváří. Zřejmě už i v lůně demokracie a svobody se uhnízdila určitá míra srozumění s totálními praktikami. Jak se říká, každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. V čele té dnešní stojí Joe Biden. Co dodat?
—
Na serveru Echo24 se můžeme dočíst, že Španělská pošta vydala „antirasistické známky“ v barvě lidské pleti, černá stojí nejméně. Španělská státní pošta vydala sérii známek v různých barvách lidské pleti jako součást boje proti rasismu. Spojila se s neziskovými organizacemi, které proti údajnému rasismu a xenofobii dlouhodobě bojují. Propagační kampaň však vyvolala vlnu kritiky, která souvisí především s tím, že černá známka stojí nejméně (ve srovnání se známkou v bílé barvě kůže o více než polovinu méně). Pošta se brání, že se jedná o záměr, který má poukázat na nerovnost mezi jednotlivými rasami.
Akce s názvem Equality Stamps (známky rovnosti) se spustila při příležitosti výročí úmrtí George Floyda, které zemřel po zákroku policisty Dereka Chauvina. V nabídce španělské pošty jsou známky od typicky evropské barvy pleti, až k černé. Cenový rozdíl je přitom více než poloviční. Čistě bílá známka stojí 1,80 eura (asi 45 korun), s každým dalším odstínem směrem k černé pak cena klesá a úplně černá známka stojí 0,70 eura (necelých 18 korun). „Čím je odstín známky tmavší, tím je levnější. Proto třeba na odeslání dopisu bude třeba využít více černých známek, než kolik by bylo potřeba s bílým odstínem. S každým odesláním tak poukazujeme na nerovnost ve společnosti,“ uvedla španělská pošta podle deníku El País ke svému počinu.
Kampaň, na které pošta spolupracovala mimo jiné s neziskovou organizací SOS Racismo, se ale nedočkala vřelého přivítání. Podle kritiků na problém sice upozorňuje, ale naopak v negativním světle a prohlubuje rozdíly mezi lidmi různé pleti. „Antirasistická kampaň, kterou zřejmě vytvořili rasisti,“ napsal satirický časopis El Jueves. Podle reakcí uživatelů nedává smysl platit za černou známku méně, pokud má na rozdíly upozorňovat, neměla by je podporovat. Podle publicisty Emilia Holguína španělská pošta zcela jistě měla dobrou myšlenku, která se ale nesetkala s pochopením. „Pokud mluvíme o rovnosti, měla by černá známka stát stejně jako bílá. Já chápu, na co chtěla pošta upozornit, ale lidé to tak nepochopili a naopak je to naštvalo. Takže ta kampaň očividně nebyla dobře vymyšlená,“ řekl Holguín pro El País.
Proti prezentaci kampaně se nakonec postavila i madridská kancelář neziskovky SOS Racismo, která na projektu barevných známek spolupracovala. „Je to celé velmi nešťastné. Rasismus není založen jen na barvě pleti, i to je jeden z problémů, které v té kampani spatřujeme,“ řekla šéfka madridské pobočky zmíněné organizace Marita Zambranaová. „Důrazně se od projektu distancujeme a pobočky z jiných oblastí mají stejný názor,“ dodala. Tiskový mluvčí celonárodního ředitelství SOS Racismo pouze uvedl, že autoři projektu nyní procházejí obdobím reflexe, aby zjistili, co způsobilo, že projekt byl tak špatně přijat.
Kromě zjevné idiocie celé této akce je asi nejzábavnější prohlášení, že by černé a bílé známky měly mít stejnou hodnotu. Já bych obdobně navrhl, aby všechny naše bankovky měly též stejnou hodnotu. Vezmu-li jen aktuální sadu z dílny Oldřicha Kulhánka, pak je na místě otázka: oč lepší je pětitisícový TGM než dvoutisícová Destinová? Oč je lepší tisícový Palacký než pětistovková Němcová? Napadá mě odpověď, rovněž patřící k naší pomatené době: Masaryk a Palacký jsou chlapi a Destinová s Němcovou ženské. Takže je to genderová diskriminace jako Brno. S tím by se něco mělo dělat!
—
A zas po čase z webové kolportáže aneb Vox populi – vox dei:
Bruselský zákaz vývozu českých pastiček do Ruska
Miliony kusů pastiček na myši, vyráběných v KOVO DRUŽSTVU Olomouc, byly zařazeny do seznamu zakázaného dovozu do Ruska. Vedle letadel sankce už tedy i pastičky na myši.
Jistě je všichni známe, ani po letech se nezměnily. Tedy několik cm plochého dřívka nebo i plíšku, pérko a potom jen připíchnout kousek sýra, či tvrdého chleba. Přiběhne nebohá myška,… pérko cvakne a myška je chycena.
Díval jsem se nevěřícně na zprávy ČT 24, kde nešťastný předseda tohoto družstva, divákům sdělil, že na vývoz pastiček do Ruska, se vztahují přísné protiruské sankce. Sdělil také, že ještě předloni vývoz tohoto zboží do Ruska, dosáhl 2,5 milionu korun. Zákaz dovozu pastiček na myši, tedy musel otřást Ruskem přímo v základech. Dle vyjádření předsedy družstva, ruský trh pro toto zboží byl velice zajímavý.
Tedy prostě řečeno, Rusko je velká země a jistě má i hodně myší, i v samotné Moskvě se zboží dobře prodávalo. Provozovna družstva se sídlem v Hlubočkách u Olomouce dobře vydělávala. Všichni byli spokojeni. Odbyt byl zajištěn na dlouhá léta. Lidi nestáli na „pracáku“, měli práci.
Po této zprávě v ČT jsem nabyl dojmu, že::
- „Bruselský úředník“ se nejspíš zbláznil
- Druhá možnost je, že je to nová, supertajná zbraň NATO. Myšky měly sežrat pšenici na ruských polích a tak dostat Rusko na kolena. Je úsměvné, že tyto vydařené bruselské sankce, mají trestat Rusko.
A tak ruské myšky se přiřadily k těm, co tancují a tleskají Bruselu.
A v koutku tohoto dění stojí nešťastný předseda KOVO DRUŽSTVA, který hledá náhradní trhy pro české pastičky na myši.
I ten náš „hokynář“ z poslední vesničky v Pošumaví ví, co se stane. Ruský nenasytný trh obsadí konkurence. Již v této chvíli se do Ruska vezou stejné pastičky a je jedno, odkud jsou, zda z Číny, Indie nebo z Turecka. A tak ty ruské myšky se dlouho radovat nebudou. Místo české pastičky, je chytí ta čínská.
To je jen jeden příklad za všechny. I tento příběh je poučením pro naivní,či zaslepené. Bruselské sankce nakonec dopadnou na samotnou EU.
