V Nakladatelství Olympia právě vyšla má kniha Zpátky ve Cvokhauzu… a za zrcadlem, obsahující výběr z cvokhauzího zpravodajství, které na tomto webu pášu už třetím rokem, a je to doplněno o cyklus Teze, který měsíc po měsíci esejistickým stylem připomíná různé historické i současné události, leckdy i bizarní, vztahující se k danému měsíci.
Mimořádné díky posílám touto cestou prof. Janu Kellerovi, dr. Zdeňku Zbořilovi a Janu Schneiderovi, kteří knížku doplnili krásnými doslovy.
Nakladatel knihu doprovodil na obálce tímto textem:
„Petr Žantovský (nar. 1962) je známý český novinář, mediální kritik a vysokoškolský učitel. Je autorem řady knih různých žánrů – od odborných, např. Česká média a politika po roce 1989 (2013), Mediální manipulace a krize v České televizi v roce 2000 (2015), Média a politika v digitálním světě (2018), přes knihy rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života (Eva Urbanová, Jan Potměšil, Václav Klaus, Miloš Zeman, Milan Knížák aj.) po řadu knih dotýkajících se mediálního světa spíše polemickým a často fejetonovým stylem (Média na pranýři – 2004, či Průvodce minovým polem české žurnalistiky – 2015). Do této škatulky patří i série knih fejetonů spojených tématem i názvem: Zprávy ze Cvokhauzu (2021), Nové zprávy ze Cvokhauzu (2022), a nyní tedy do třetice kniha Zpátky ve Cvokhauzu.
Cvokhauz, hezky česky řečeno blázinec, je v obvyklém významu léčebna pro jedince s psychickým postižením a není na něm pranic veselého či k posměchu vedoucího. Žantovského Cvokhauz je však metafora, postihující naši slovutnou přítomnost, plnou absurdních předpisů z Evropské unie, kampaní rozmanitých nátlakových „neziskových“ organizací, snahy o prosazení myšlenky mnohopohlavního světa, kde můžete stejně dobře být mužem, ženou, židlí nebo bramboříkem, hlavně když se hlásíte o rovná práva. Není divu, že se (nejen) autorovi jeví tento svět jako „archa bláznů“, kde všechny tradiční, navyklé a přírodou, historií a kulturou dané zákonitosti přestávají platit, jsou zpochybňovány, a když se jich někdo dovolává, je označen přinejmenším za zpátečníka, ne-li ještě hůře.
V tomto smyslu je kniha Zpátky ve Cvokhauzu knihou setrvalého údivu, kam až může naše tzv. vzdělaná civilizace ve svém bláznovství dospět, a také obranou onoho „zpátečnictví“, neboli vžitých pravidel, na nichž stojí svět a jejichž popřením se může snadno dostat do slepé uličky nejen kulturního, ale možná i samotného fyzického vyhynutí. Je to kniha možná i k smíchu, ale tomu, jemuž se tradičně říká „skrze slzy“.“
Knížku si lze objednat na www.iolympia.cz.
