Úžasný coming out se podle zprávy Seznam Zpráv z 8.9. vydařil mezinárodní, možná nepsané, ale zcela jistě existující covid-mafii. Podle jakéhosi serveru The Athletic by se prý „šíření onemocnění covid-19 snížilo, kdybychom na veřejných prostranstvích mluvili méně hlasitě nebo vůbec“. Podle serveru je prý vedle roušek jedinou zaručenou antivirovou taktikou ticho. Potvrdil to údajně i jakýsi profesor z University of Colorado Boulder Jose Jimenez. Mimochodem, toto jméno jsem na stránce té univerzity mezi pedagogy hledal marně. Že by „fejk“ z dílny Seznam Zpráv? Nicméně tomuto „profesorovi“ jeho zřejmě pochybná existence neznemožnila, aby prý prohlásil toto: „Pravdou je, že kdyby všichni na měsíc nebo dva přestali mluvit, pandemie by pravděpodobně sama zmizela.“ Jimenez tak nejen zdůraznil důležitost sociálního distancování, bez jakékoli komunikace by podle něj bylo pro koronavirus šíření mezi lidmi mnohem obtížnější.
Jako vzor je nám předkládáno Japonsko, které prý vyniká malou sociální kontaktností a minimální žvanivostí, zejména na krátkou vzdálenost mluvčích. Jak se doslova píše, „japonští cestující zpravidla dodržují neformální pravidlo, podle něhož se v soupravách metra mají vyhnout hlasitým rozhovorům, případně nemluvit vůbec.“ Zatímco tedy podle webu „New York utrácí 15 milionů dolarů (336 milionů Kč) měsíčně za sprejování metra antimikrobiálními spreji, Japonci udržují metro v bezpečí levnější taktikou: Nasaď si roušku a mlč.“ Podle onoho Jimeneze (pokud je to vůbec existující osoba), jsou prý nejvíc nebezpečné „hlasité restaurace nebo bary, kde lidé musí hlasitě mluvit, aby se slyšeli.“
Tak to je opravdu hodno svrchu užitého pojmu coming out. Tím se obvykle označuje situace, kdy homosexuál zveřejní svou specifickou orientaci, prostě vyjde s pravdou na světlo boží. Zde se koná něco jiného. Ozřejmuje se, proč možná také náš dnešní svět má neustálou předložku covid. Vždyť to dobře známe z minulosti. Není tak daleko za námi (a bojím se, že ani před námi) doba, kdy heslem dne bylo (bude) výstižná věta „drž hubu a krok“. Jestliže se sešikovaným médiím, farmafirmám a politickým vyčůránkům podaří ten ďábelský trylek učinit z nás opět schizofreniky, kteří venku mlčí a doma u televize neškodně skuhrají, pak je ten huxleyovský Krásný nový svět už opravdu na dohled. Tedy: Kupředu levá, zpátky ni krok!
—
A když už vzpomínáme na minulost ještě živou, mnozí z nás dostali někdy do ruky velmi tlustou a těžkou knihu Encyklopedie ruských prvenství. Původně vyšla v roce 1933 v Sovětském svazu a pak v jakési kompilační verzi i u nás, v nakladatelství Aurora v roce 1994. Opravdu stojí za to v ní zalistovat. Dozvíme se například, že žárovku vymyslel jistý mužik Jabločkov pod názvem Jabločkova svíčka, jen tehdejší carští ignoranti odmítli zavést do vesnice elektřinu k praktickému vyzkoušení. Pověstný vynálezce a konstruktér Šamšurenko v roce 1752 vymyslel automobil, vlastně samochodnu koljasku bez lošaděj. Měl i tachometr, tedy času věrstoměrky. Samochodnaja koljaska jezdila sama, ale dodnes se nezjistilo, na jaký pohon. Parní stroj vymyslel Polzunov, první motorový let Možajskij, závěsný kluzák další mužik Kuzma, bezdrátovou telegrafii Popov, tank vynalezl Menděljev, dieselův motor negramotný mužík Nikiforov a nazval ho Něfťanka, ponorku ruský šlechtic uvězněný v Petropavlovské pevnosti. Sověti vynalezli elektrické traktory na kabel nebo pšenici s pěti klasy atd atd atd.
Nuže k těmto objevitelům objevitelů se aktuálně přidal s. Joe Biden, demokratický (nemělo by spíše už správně říkat „liberálně demokratický“?) kandidát na prezidenta USA. Prohlásil totiž: „Žárovku vynalezl černoch, ne Edison.“ Píše o tom třeba Echo 24 dne 6. září 2020. Během návštěvy Kenoshy ve Wisconsinu demokratický kandidát na amerického prezidenta s. Joe Biden tvrdil, že žárovku nevynalezl Thomas Alva Edison, ale černoch. Biden měl projev v luteránském kostele po setkání s rodinou Jacoba Blakea, který byl v srpnu postřelen policistou, když neuposlechnul výzvu, aby se vzdal a postupoval k autu. Prezidentský kandidát slíbil zlepšení situace v oblasti rasové spravedlnosti, pokud vyhraje volby. Také odsoudil podle svých slov nedostatečné zastoupení ve výuce historie. „Proč, proboha, neučíme historii na hodinách historie? Černoch vynalezl žárovku. Žádný běloch jménem Edison. Je toho tolik. Věděl to někdo?“ řekl pateticky vzdělanec s. Biden. Kdo přesně podle něj stojí za vynálezem žárovky, demokratický kandidát nezmínil. Pravděpodobně myslel amerického vynálezce Lewise Howarda Latimera. Ten pracoval jak na vývoji žárovky, tak na vývoji telefonu. Svého času působil také ve výzkumném týmu Thomase Edisona. Podle všeho ale jen technicky vylepšil již komerčně životaschopnou žárovku, kterou vynalezl Edison, aby mohla být použita pro širší využití.
Nu, čekejme, s čím přijde s. Biden příště. Tipuji si, že se dozvíme, že průkopnici ostřelovacích dalekonosných pušek nevymyslel Joseph Whitworth v roce 1854 (dostřelila až 1800 metrů, byla užívána Konfederační armádou ve válce Severu proti Jihu), nýbrž mladý indiánský myslitel z kmene Čejenů jménem Dlouhé péro. Není jen známo, zda pocházel z čejenského podkmene Ȯhmésėhese (Jedlíci), Heévȧhetaeo’o (Lidé provazů), Hotamétaneo’o (Psí lidé) či Oévemanaho (Strupovití). Jisté však je, že to nebyl běloch, a tudíž se k vynalézání snajperských pušek znamenitě hodil.
—
A do třetice něco literární klasiky. O této vskutku úžasné novince informují souběžně servery iDnes a Echo 24. Jedna z nejslavnějších detektivek mistryně tohoto žánru Agathy Christie Deset malých černoušků bylo přejmenováno. Žádá si to prý doba. Už to nebude Deset malých černoušků. Černoušci musí pryč. Nový titul někdejšího celosvětového bestselleru zní: Bylo jich 10. Nešlo ale jen o změnu titulu, v návaznosti na něj bylo nutné provést řadu textových úprav. „Když byla kniha napsána, jazyk byl jiný a užívala se dnes už zapomenutá slova,“ vysvětluje své rozhodnutí pravnuk slavné autorky detektivek, který k té zhůvěřilosti dal prý souhlas.
Román vyšel poprvé v Británii v roce 1939 pod názvem Ten Little Niggers a titul se změnil až v 80. letech. Původní název nebyl v USA nikdy použit, tam kniha vyšla pod názvem Ten Little Indians. Ve Franci vyšel román v roce 1940 jako 10 petits nègres. Už loni internetový gigant Amazon France, který podporuje současné levicové kulturní hnutí, stáhl knihu z prodeje, aby vyhověl revoluční poptávce.
Asi by bylo správné doplnit, že písnička Ten Little Nigger Boys je sto let staré americké dětské rozpočítadlo, které za tu dobu mělo desítky, možná stovky interpretů – na You Tube jsem dokonce narazil na provedení indické bollywoodské hvězdy Preeti Sagar (1983). Jen šílenec smyslů zbavený by všechny ty zástupy umělců, kteří chápou nadsázku v dětské písni a nepotřebují ze sebe za každou cenu dělat „hate-free“ celebritu, podezíral z rasismu, stejně jako to rozhodně nebylo možné u samotné Agathy Christie. A druhá verze – Ten Little Indians je rovněž dětská říkanka, kterou na desky natočil dokonce i rock´n´rollový klasik Bill Haley (1954). Bane, všechno je jinak. Taky prostě někomu hrabe, je líný si zjistit fakta a vystačí si s frázemi a nálepkami. A my ostatní na to koukáme a můžeme si ukroutit hlavu – než se rozhodneme se podvolit. Jen abychom nedopadli jako v tom slavném a bohužel prorockém románu Podvolení Michela Houellebecqa. Kdo jste nečetli, vřele doporučuji. Není to velká literatura, ale zdrcující memento.
(Informace obsažené v tomto komentáři jsem publikoval též v Parlamentních listech 12.9.2020)
