Konec pornografie na populární platformě. Pro tvůrce to je zásadní problém, informovaly nás o zásadním a světoborném problému Novinky.cz. Oč jde? Webová platforma Only Fans, jejíž celosvětová popularita za poslední roky vystřelila do výšin, omezí pornografický obsah. Důvodem je tlak ze strany poskytovatelů plateb, kterým se explicitní materiál nelíbí.
Britská platforma Only Fans byla spuštěna v roce 2016 a největší popularitu získala za poslední rok a půl. Počet uživatelů vzrostl až na 130 milionů, počet tvůrců pak na dva miliony. Ačkoliv společnost hlásá, že na Only Fans mohou prodávat placený obsah například kuchaři či instruktorky jógy, drtivá většina obsahu je spojená s erotikou.
Během pandemie se na Only Fans začali objevovat i tvůrci, pro které se stal placený explicitní obsah zdrojem obživy. Nejúspěšnější tvůrci si vydělají v přepočtu miliony korun, podle statistik pak zhruba 16 tisíc tvůrců dosáhne na roční zisk nejméně 50 tisíc dolarů (1,1 milionu korun). Změna podmínek pro tvůrce následuje zejména po tlaku bank a zprostředkovatelů plateb, kteří dlouhodobě vyjadřují obavy z dostupného obsahu. Právě finanční instituce jsou pro chod webové stránky klíčové. Pokud by totiž Only Fans ztratilo možnost platby za obsah, znamenalo by to pro platformu definitivní konec. V současné době tvůrcům zůstává 80 procent poplatku, který divák za obsah zaplatí, zbývajících 20 procent si bere Only Fans jako provizi.
Nahota by prý z Only Fans nemusela zmizet úplně, zákaz by se podle prvních vyjádření měl týkat pouze „sexuálně explicitního obsahu”. Stránka se chce obecně zaměřit na mainstreamovější obsah, citoval rozhodnutí společnosti britský The Guardian. „Abychom mohli i nadále zajistit dlouhodobou udržitelnost platformy a mohli nadále hostit komunitu tvůrců a fanoušků, musíme změnit naše pokyny pro obsah,” uvedl mluvčí společnosti, která musí mimo jiné čelit politickému a společenskému tlaku v rámci odstraňování nelegálního obsahu. Začátkem srpna požadovalo několik amerických kongresmanů, aby ministerstvo spravedlnosti vyšetřilo údajný sexuální obsah, který zahrnoval nezletilé osoby.
Jak tomu celému rozumět? Dalo by se pochopit, že nějací kongresmani jsou prudérní z přesvědčení, nebo z momentální situace (třeba nezažili žádný vlastní erotický zážitek už mnoho let a těm, kteří zažili, závidí a nepřejí: ostatně nic lidského nám není cizí, že). Ale že nějaký de facto pornokanál chce provozovat autocenzuru, nad tím si můžete hlavu ukroutit. Vůbec nejzábavnější je hláška o tom, že budou kontrolovat, aby na ten kanál nepronikl „explicitní obsah“. Nevím, jak to kdo vidí, ale soulož je soulož, s tím nic neuděláte. Ta je explicitní vždy a z podstaty. Leda že by Only Fans odteďka považovali za vrchol erotického umění uhrančivý pohled černého myslivce v Divé Báře nebo Rhetta Butlera v Severu proti jihu. Nebo že by se inspirovali potravinářským průmyslem? Masové kuličky bez masa, pivo bez alkoholu, cola bez cukru, sex na dálku? Co by tomu řekla Greta Thunbergová a management firmy Vulkán v Hrádku nad Nisou?
Nikdy jsem nebyl ani příznivcem, natož pilným sledovatelem pornografických filmů. Ale po vzoru slavné hlášky „nesouhlasím s vaším názorem, ale budu se do krve bít, abyste jej směl vyslovovat“ považuji svobodu produkovat porno za jednu z nedělitelného souboru svobod, pakli nepřekračuje hranice např. trestního zákona. Jenomže kam v dnešním liberálně demokratickém cvokhauzu se svobodou? Zkuste slovo svoboda někde nahlas vyslovit, a vsaďte, že skončíte – ve cvokhauzu. Tentokrát ale v tom skutečném, s mřížemi na oknech. Nebo že bychom už tam byli?
—
A pruderitě není konce. Už i Bob Dylan? Slavný hudebník a nobelista čelí obvinění ze zneužívání 12leté dívky v roce 1965, píše Echo 24.cz. Americký hudebník a držitel Nobelovy ceny za literaturu Bob Dylan čelí obvinění ze sexuálního zneužívání 12leté dívky, ke kterému údajně došlo v dubnu a květnu 1965. Žalobu na Dylana u soudu v New Yorku podala žena, která tvrdí, že ji hudebník šest týdnů podával drogy a alkohol a opakovaně ji sexuálně zneužil. Žalující strana vystupuje pod iniciálami J. C., napsal list The Guardian. Dylanovi, vlastním jménem Robertu Allenu Zimmermanovi, bylo v době údajných skutků 24 let. Žena uvádí, že Bob Dylan „zneužil své postavení hudebníka tím, že se staral o J. C., aby získal její důvěru a kontrolu nad ní v rámci svého plánu sexuálně ji obtěžovat a zneužívat,“ cituje žalobu list. Podle žaloby jí měl Dylan vyhrožovat fyzickým násilím a způsobit jí doživotní obavy a psychologické obtíže. Hudebníkům mluvčí veškerá obvinění odmítl a uvedl, že „56 let staré obvinění je nepravdivé a budeme proti němu bojovat“.
Vysvětlení je možná docela prosté. Do neděle ve státě New York platil speciální zákon, který umožnil dospělým lidem, kteří se v dětství stali obětí sexuálního násilí, aby tyto skutky nahlásili a jejich pachatelé budou vyšetřováni bez ohledu na to, kdy byl čin údajně spáchán. Žaloba JC proti Dylanovi tak bylo podána v poslední možný pracovní den. A to zjevně klíč k oblému. Dylan je postava víc než známá, v showbusinessu možná vůbec nejznámější, tedy lze předpokládat, že si nechodí na sociálku pro podporu. Pak už stačí jeden šikovný advokát, trocha narativního talentu – a hlavně mediální poprask, jehož se příslušný soudce nejspíše poleká a přisoudí žalující – s prominutím – dnes již skoro stařeně – nějaký ten milionek za duševní újmu. Tedy milionek v dolarech. Dylan se, jak je známa jeho tvrdohlavost – nedá, takže se soud potáhne a čísla na kontech advokátů porostou. Už se nikdo nebude zabývat otázkou, zda Dylan někdy před skoro šedesáti lety spáchal nemravnost, a zda náhodou předčasně vyvinuté děvče sami neusilovalo o špás s rostoucím hrdinou rockové scény. To všecko vodnés čas, jak zpíval Matuška. Zbyly nám jen blbé zákony a ještě blbější generové aktivistky. Jen advokáti jsou stále stejně chytří.
—
Nějakých šedesát let morálního poklesku, to není nic proti cenzuře barvy kůže mnohatisíciletého muzejního exponátu. Starý bílý neandertálec z německého muzea zmizí. Ztmavne, a bude zase v pořádku, napsal deník Právo. Nejznámější neandertálec Německa má zřejmě špatnou barvu kůže, a proto musí být vyměněn. Řeč je o přátelsky se usmívajícím starším muži, jenž se stal maskotem Muzea neandertálců v Mettmannu a hvězdou tisíců zpravodajských příspěvků v tisku, na internetu a v televizích. Instituce se nachází poblíž údolí Neanderthal, v němž při jedné ze svých procházek narazil gymnaziální profesor Carl Fuhlrott v srpnu 1856 na dělníky vyhazující při práci v lomu na vápenec zbytky kostry, o níž byli přesvědčeni, že je medvědí. Opatrně nalezené pozůstatky sestavil dohromady a pečlivě prozkoumal. Jeho závěr tehdejší svět zavrhl jako šokující a nepřijatelný. „Fosilní předvěký člověk nikdy nežil!“ prohlašovali jeho odpůrci, mezi nimiž nechyběly nejen církevní, ale i vědecké autority té doby. Až Darwinova evoluční teorie z roku 1859 a další nálezy daly nakonec plně za pravdu Fuhlrottovi. Snědý vycpanec však v muzeu končí.
„Výsledky výzkumů posledních let se přiklánějí k tomu, že náš senior (sic!) s oštěpem – stejně jako jiné napodobeniny neandertálců – bude muset mít docela jinou než bledou pokožku. Proto jsme se rozhodli nechat ho zhotovit s výrazně tmavší barvou kůže,“ řekla týdeníku Der Spiegel Bärbel Auffermannová, archeoložka zabývající se dějinami lidstva před vznikem písma a současně ředitelka muzea. Opírá se přitom o analýzy paleogenetiků, podle nichž přinejmenším Homo sapiens, který před deseti tisíci lety obýval Evropu, měl tmavou kůži. Nicméně zda to platí také o neandertálcích, se nedá s absolutní jistotou tvrdit. „Obecně však platí o lidech, kteří se stejně jako neandertálci živí jako lovci a sběrači, že bývají dlouhodobě vystaveni slunečním paprskům. Navíc v potravě konzumují hodně vitaminu D, takže nebývají světlí,“ dodává. Druhu Homo sapiens údajně zesvětlela pokožka teprve poté, kdy se usadil a pojídal víc obilí a méně masa a ryb.
Je-li chudák z muzea v Mettmannu součástí akce Black Lives Matter, nelze přesně říci, neboť exponát je zcela jistě mrtev, a proto se na něj nemůže vztahovat slovo „Lives“ (životy). Jisté však je, že světlá barva vycpancovy kůže, která desítky let nikomu nepřišla divná, natož škodlivá, se pod vlivem černošského rasismu, který překročil velkou louži z Ameriky do Evropy (zatím naštěstí nikam dál, už národy na Balkáně mají v tomto smyslu víc rozumu než my), změní v tmavou. Proč? Protože. Nad důvody se nikdo nezamýšlí. Je to takový dnešní politicko-mediální rituál.
A tak lze jen čekat, kdy někdo objeví negroidní původ Karla IV., Marie Terezie, Mozarta, Masaryka či Ivana Jirouse. Protože, jak zpívali kdysi Voskovec s Werichem: „Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví, co se může státi, řeknete třeba že dnes to a to stane se tak a tak, ono to pak dopadne úplně naopak; řekne se, že dnes život je pes, co bude zítra za zvíře, když je dnes pes? Protože ani ten pes není dnes definitivní, neví se, zdali se ze psa vlk nemůže stát.“
