Dnešní Cvokhauz bude monotématický. Ve všech připomenutých případech půjde o barvu pleti. Totiž černou.
Ikea katalog nevyšel. Obsahoval fotku, na které černoch připomínal vězně, informoval portál iDnes. Distribuce každoročních katalogů švédské nábytkářské firmy Ikea se zpozdila. Součástí verze pro americký trh totiž byla údajně urážlivá fotografie. Na obrázku figuroval černoch v tričku, které podle některých zaměstnanců společnosti připomínalo vězeňskou uniformu. Stránku s fotkou bude vytrhávat ze všech katalogů, tisk nových nechystá.
Na obrázku měl sedět Afroameričan s dlahou na prstu a noze vedle rozloženého konferenčního stolku. Fotografie měla sloužit jako reklama na montážní služby společnosti. Jako problém se ale ukázaly číslice na tričku, které na sobě model měl. Pětimístné číslo podle společnosti mnohým připomínalo číslo, které na uniformách nosili vězni. „Poté, co jsme katalog na rok 2021 distribuovali interně, jsme objevili obrázek, který lze chybně interpretovat jako posílení negativních rasistických stereotypů,“ uvedl mluvčí Ikea v USA. „Jako organizace, jejímiž klíčovými hodnotami jsou rozmanitost a inkluze, se Ikea snaží být silou pozitivní změny ve společnosti. Součástí toho je i schopnost uznat chybu a přijmout opatření. Jsme odhodláni to dělat otevřeným a transparentním způsobem,“ říká švédský nábytkářský gigant.
Nuže to je případ pro doc. Chocholouška. Nějakého blázna napadlo, že potisk trička v něčem evokuje vězeňský dresscode, nadto na postavě černocha. Pročež se všichni na povel chopí žiletek a vyřezávají nějakou reklamu, jíž by si jinak nikdo nejspíš nevšiml, z mnohamilionového nákladu firemních katalogů. IKEA vyhodí hromadu peněz, posype si hlavu popelem a požvaní o inkluzi. Kdysi se říkalo „vyslovit účinnou sebekritiku před pracovním kolektivem“. Což takhle oprášit slovník z doby normalizace? Ještě se nám může hodit. Třeba Poučení z krizového vývoje, Soubor opatření atp. Nepochybně se najde nějaký fiškus, který tyto literární skvosty začne znovu chrlit na trh. A liberálně-demokratičtí vladaři to budou prohlašovat povinnou četbou. Co dodat? Jako vždy: vítejte ve Cvokhauzu.
—
Britské operní uskupení chce být rozmanitější, a tak propustilo hudebníky bílé pleti, píše portál Světoběžník.info.
Britský operní spolek English Touring Opera (ETO) radikálně mění podobu. Vedení úspěšného uskupení, které od 80. let minulého století vystupuje po celých ostrovech a pyšní se tím, že přiváží operu i tam, kde by jinak bylo obtížné obdobné představení zorganizovat, se rozhodlo změnit tým hudebníků s důrazem na větší rozmanitost. To se ale moc nelíbí propuštěným zaměstnancům.
Vedení ETO oznámilo, že propouští 14 svých zaměstnanců z důvodu neplnění stanovených kritérií pro rasovou rozmanitost. Propuštění hudebníci bílé pleti ve věku 44 až 66 let jsou z rozhodnutí rozčarováni, přičemž někteří v opeře působili více jak 20 let.
Nicméně žádný z členů ETO není zaměstnancem v pravém slova smyslu, jedná se o muzikanty na volné noze, kterým byla dosud rok co rok prodlužována smlouva. To se nyní nestalo. Dotčení věří, že si od příští sezóny najdou jiné angažmá, avšak rozhodnutí vedení ETO je pobouřilo.
Opera zároveň oznámila, že na příští sezónu již najala 12 nových interpretů a bude tak plnit kritéria nevládní organizace Arts Council England, která na ostrovech podporuje divadelní a literární umělce.
Za propuštěné hudebníky se postavily i světové osobnosti. Nejhlasitěji se ozvala Zhang Zhang, přední houslistka z Filharmonického orchestru Monte Carlo, která považuje rozhodnutí za čistě ideologické a skandální. „Na soubor hudebníků se má nahlížet jako na umělce, kteří sdílejí stejnou vášeň a profesi. Místo toho jsou hodnoceni podle barvy pleti nebo etnického původu. Neříká se tomu rasismus? V některých částech světa jsou orchestry složeny výhradně z asijských, afrických nebo hispánských hudebníků a obviňuje je snad někdo z nedostatečného zahrnutí menšin?“ rozohnila se umělkyně asijského původu ve vyjádření pro německý deník Die Tagespost.
Připomnělo mi to příhodu, kterou mi vyprávěl nedávno jeden přední český rocker, pro nějž jsem napsal nějaké texty pro nové CD. To vyjde u filiálky jedné velké americké gramofirmy. Muzikanta ani filiálku nejmenuju, abych jim případně nezpůsobil potíže. Podstata příběhu je v tom, že na filiálku té firmy doputoval oběžník od mateřské společnosti, v němž byl soubor otázek typu: kolik % zaměstnanců tmavé pleti máte ve firmě a v managementu, kolik osob jiné než heterosexuální orientace máte ve svých řadách atd. To je naprostý Absurdistán. Připomíná to prastaré bolševické kádrovací dotazy typu: váš vztah k roku 1968, máte nějaké známé a příbuzné v nepřátelském zahraničí atd. Dnešní liberálně-demokratičtí kádrováci se chovají úplně stejně vyšinutě, jako ti tehdejší straničtí. Cožpak barva kůže, sexuální preference, vztah k nějaké historické události či známosti za železnou oponou mohly a mohou ovlivnit kvalitu práce, talent, schopnosti, kreativitu případného zaměstnance? Samozřejmě, že nemohou. Je to jen bizarní a arogantní projev moci, která se rozhodla poroučet větru dešti, a hlavně lidem, které ovládá a jimž panuje. Jak zpívá Jarek Nohavica: „Zrozen v komunismu, umřu v komunismu“. Bojím se, že má pravdu.
—
Britské finanční společnosti verbují studenty na stáže. Podmínkou je být černý, čteme ve zpravodajství iDnes.cz. Podle článku bristolští zaměstnavatelé působících ve finančním sektoru přijali v rámci pilotního programu nové stážisty tmavé pleti. Cílem projektu je prý povzbudit více černošských studentů, aby se ucházeli o ta nejlepší místa ve finančním sektoru.
Dvacet bristolských zaměstnavatelů přijalo 46 nových stážistů, všichni z nich byli černoši. Mezi nimi například i dvaadvacetiletý student Oren Henry, který začal pracovat v investiční společnosti Hargreaves Lansdown. Jak přiznává, nedávno se zúčastnil výběrového řízení v jiné firmě a zjistil, že mezi 50 kandidáty byl jediným člověkem s tmavou pletí. „Vstup do takového prostředí může být zastrašující a trošku děsivý. Projekty, jako je tento, jsou důležité, protože vyzývají přímo černošské studenty,“ míní Henry. Bristolská iniciativa vychází z projektu 10 000 Black Interns, jehož cílem je nabídnout více příležitostí černošským studentům či absolventům právě v oborech, ve kterých dominují běloši. Mezi spoluzakladatele projektu 10 000 Black Interns patří zkušený podnikatel v oblasti finančních služeb Dawid Konotey-Ahulu. „Často jsem byl jediným černochem v místnosti,“ říká pro BBC. „Jezdím na konference, na summity, na schůzky, a jsem tam jen já,“ doplňuje podnikatel, který program 10 000 Black Interns založil společně se svými třemi kolegy. Na léto 2021 zajistili studentům 500 stáží.
Britská společnost Hargreaves Lansdown se sídlem v anglickém Bristolu ve spolupráci s bristolským starostou Marvinem Reesem a jinými velkými firmami taktéž obstarávala stáže černošských studentům. Nejednalo se pouze o finanční sektor, ale také třeba o právnické či sportovní společnosti. „Víme, že mladí černoši byli pandemií neúměrně zasaženi,“ zmínila Anna Langdon z finanční společnosti Hargreaves Lansdown’s, která zaměstnává 1800 lidí. „Chtěli jsme to změnit. Jedna věc, o které víme, že je důležitá, je poskytnout lidem opravdu dobrou, placenou a dobře strukturovanou pracovní zkušenost,“ doplnila.
Spoluzakladatelé 10 000 Black Interns již zahájili větší projekt na příští léto, počet stáží v následujícím roce by se měl zvýšit na 2000. Celý projekt by měl běžet po dobu pěti let a celkově poskytnout 10 000 stáží. Praxe by měly být zajištěny v 20 sektorech a 700 firmách. „Je to ohromné a úplně to mění situaci. Brzy uvidíte lidi tmavé pleti na pozicích středního managementu, a nakonec samozřejmě na úrovních vrcholového managementu, což je samozřejmě cílem,“ uvedl Dawid Konotey-Ahulu.
Třetí příklad téže stupidity. Nahrazovat skutečné schopnosti k výkonu toho či onoho povolání a případně podílet se na vedení firem na vyšších příčkách vertikály pomyslnou kvalifikací plynoucí z etnicity je především totální hloupost, ale také je to sebevražda tržního kapitalismu. Jestliže jsou firmy ochotné riskovat ekonomické trable tím, že místo prokazatelně schopných uchazečů (a mohou to být třeba zelení mužíčci z Marsu nebo Eskymáci z dalekého severu, to je fuk) předřadí jako kritérium určitou vyžadovanou vlastnost, která zjevně nemůže ovlivnit pracovní výsledky, pak je takové hospodaření padlé na hlavu a nelze mu pomoci. Dnešní režim, jenž toto vyžaduje, dopadne stejně bídně jako ten komunistický. Jen vzpomeňte na dělnické ředitele podniků, škol a kdečeho jiného. Dovedli stát zu grunt, řečeno hezky česky, a pak jej předali na zlatém podnose tehdy ještě systému kapitalistickému. Ten se nám ale před očima mění v systém komunistický, jen ta kritéria jsou definována jinak. A tak se podle zákona akce a reakce třeba dočkáme toho, že u nás v budoucnu zavládne normální zřízení, zohledňující skutečné zájmy a podmínky. Třeba se ještě budeme těm chacharům na západ od Aše smát, jako se oni kdysi smáli nám. To je ta lepší možnost. Budeme-li však táhnout za stejný provaz, dopadneme stejně špatně
