Je zle. Rušení Čajkovského se v ČR zvrhlo, to Národní nečekalo, dočtete se na serveru Parlamentní listy (avšak zprávu o té věci vydala i tradiční mainstreamová média). Oč jde? „Národní divadlo se na počátku března rozhodlo stáhnout z příprav Čajkovského operu Střevíčky. V dopise podepsaném uměleckým ředitelem opery Národního divadla Per Boye Hansenem je vysvětlováno, že v době imperiálních nároků Ruska se „historický kontext Čajkovského opery stává citlivým tématem“.
Jaký je ten citlivý kontext, že si vyžádal zákaz celého díla? Opera vznikla podle povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola, ironického kritika ruského impéria a otevřeného ukrajinského patriota. Ta „historicky citlivá“ povídka se jmenuje Noc před Vánocemi a jedná se o veselý vesnický příběh o natvrdlém kováři, který musí pro svou bohatou a namyšlenou lásku získat carevniny střevíce. Ukrajinský kovář během příběhu obdivuje nádheru carského Petrohradu a dostane se až k carevně Kateřině Veliké, kterou jeho láska dojme a jeden pár své obuvi mu věnuje, takže úkol je splněn a vše končí vesnickou svatbou. „Historickým kontextem“, kterého se ředitel Hansen obává, je tedy pouze to, že ukrajinskému kováři pomůže z nesnází ruská carevna.
V diskusích na internetu mnozí připomněli, že kromě autora předlohy, považovaného na Ukrajině za jednoho z otců národa, měl ukrajinské kořeny (z jedné čtvrtiny) i autor hudby Petr Iljič Čajkovskij. A kdosi poznamenal, že posměváček Gogol cílil své satirické šlehy především na své spoluobčany z ukrajinského venkova.
Nuže tedy, už víme, na jakém základě zakazovat umělce, jejichž dědičným hříchem byl ruský původ. A ty níže jmenované také spojuje fakt, že byli sovětským režimem perzekvováni, vykázáni, umístěni na Sibiř či zavraždění. Namátkou Daniil Charms, Isaak Babel, Jevgenij Zamjatin, Michail Bulgakov, Andrej Platonov, Vladimir Narbut, Vsevolod Mejerchold, Anna Barkovová a samozřejmě – vedle stovek dalších – též Alexander Solženicyn. Ty všechny bychom měli obvinit z rozpoutání války na Ukrajině a provozování proputinovských fake news. Přesně podle toho internetového vtípku: „Čím mladší uživatel facebooku, tím víc trpěl za komunismu.“
—
Na serveru iDnes se můžete dobrat k článku s titulkem Slavná Kofila dostala novou tvář, mouřenína vystřídal „modřenín“. Legendární Kofila, kterou vyrábí společnost Nestlé, změnila svůj vzhled. Vykreslený mouřenín s černým obličejem, který neodmyslitelně k této tyčince patří, změnil svoji barvu. Nyní kávovou tyčinku zdobí postavička s modrým obličejem. Podle společnosti jde o redesign obalu, tak aby souzněl s barvou značky Orion. Postavu mouřenína s černým obličejem v roce 1923 pro společnost Orion vytvořil Zdenek Rykr. Uznávaný výtvarník se při tvorbě postavičky nechal inspirovat Turkem Achmetem, který jako první na našem území servíroval kávu. Nyní ovšem Achmet zmodral a mezi zákazníky vyvolal rozporuplné reakce.
Podle společnosti se ovšem nejedná o nic neobvyklého a obaly jejích výrobků pravidelně procházejí určitými změnami a postupným vývojem. Podle tiskové mluvčí Terezy Skrbkové ze společnosti Nestlé neproběhla kompletní změna obalu, ale pouze se změnily některé drobnosti. „Již v minulosti obal Kofily prošel různými změnami, změnila se barva kalhot postavičky i tvar hrnečku. Nyní jsme s novým složením upravili také barvu obličeje postavičky z černé na modrou. To nyní odpovídá značce Orion a více ladí s barvou tohoto loga,“ řekla Skrbková.
Myslím, že nemluví pravdu. Vůbec nejde o barvu loga, nýbrž o snahu zalíbit se dnešní politicky korektní době. Stejně jako z rýže Unce Ben´s zmizel usměvavý černoch, též z Kofily se vytratil původní symbol – snědý pán s horkou kávou. Ten nový, modrý, vypadá jako kříženec Šmouly a Avatara. Možná jde taky o nenápadné sdělení, co se stane s tváří konzumentovou po snědení nové Kofily. Nebo že by to byla originální propagace na stranické barvy ODS? Jeden neví, ale tak jako tak je to nesmysl.
Ale zkusme si v tom duchu zafantazírovat. Což takhle změnit Říhovu knížku s kultovními ilustracemi Heleny Zmatlíkové Honzíkova cesta? Nově by se chlapec jmenoval třeba Ali, byl by snědý a nejel by za babičkou do JZD, nýbrž za Mulláhem do výcvikového tábora mudžaheddínů. To by teprve byla četba před usnutím!
—
Pokud jste, podobně jako já, podlehli dojmu, že vás na krušné cestě cvokvauzem dneška už nemůže nic překvapit, pohleďte na článek z portálu Super.cz: Televizní hvězda s českými kořeny prodává své pšouky: Vydělá i milion týdně. Doslova se zde píše: „Stephanie Matto, která je původem z Česka, ale od sedmi let žije v USA, se zviditelnila v reality show 90 dní do svatby. Nedávno se navíc pustila do velmi neobvyklé formy podnikání. Prodává své prdy, po kterých je překvapivě obrovská poptávka. A jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, Stephanie vydělává balíky peněz. Má slušnou fanouškovskou základnu, na Instagramu ji sleduje už 260 tisíc lidí. Ostatně i pšouky prodává online. Své plyny uzamyká ve sklenicích a poštou posílá zákazníkům. Aby měla co prodávat, jí hodně fazolí a vajec v kombinaci s jogurty a proteinovými koktejly. Tím také docílí patřičně štiplavého zápachu, jak uvedla na Tik Toku, kde se o byznysu rozmluvila podrobněji.
A jak na tento druh podnikání vůbec přišla? „V průběhu let mě kontaktovali muži i ženy, kteří si žádali moje použité spodní prádlo, chlupy nebo vodu, ve které jsem se myla. Napadlo mě, že vyplním díru na trhu a prdy mi zároveň přišly jako vtipné a originální,“ nechala se slyšet. A rozhodně nešlápla vedle. Stephanie přiznává, že je o její produkty takový zájem, že jen tak tak zvládá uspokojit poptávku. Údajně si přijde až na milion týdně, což je skutečně obdivuhodné. Nezbývá než mladé podnikatelce držet palce, ať jí nadšení vydrží. Konkurence v tomto oboru zatím nejspíš není velká.“
Chvilku jsem myslel, že je to apríl, ale pohled na dataci článku mě vyvedl z omylu. Tak to jsme tedy došli daleko. Že je jistá část lidstva úchylná, o tom svoje vědí psychiatři. Fetišismus kvete, zejména v šoubyznysovém prostředí, jak rajská zahrada. Ale protože jdeme do ekonomicky značně nejistých časů, napadá mě, že asi změním profesi. Proč pořád jen o blbostech psát? Proč na nich nevydělávat?
A tak možná v nejbližší době otevřu první české prdárium. V něm si budete moci osobně (či přes e-shop) zakoupit nejen pšouky uvedené slečny, ale třeba též dvě deci moči Charlieho Sheena, známého ze seriálu Dva a půl chlapa. Tento pán má velmi úzký vztah k drogám a alkoholu. Už jej kvůli tomu párkrát vyhodili z natáčení, je pravděpodobné, že se mu tenčí úspory a takový přivýdělek by uvítal. Nebo čtvrt kila exkrementu Gérarda Depardieua, který se svými cca 200 kg živé váhy je nejlepší reklamou na peristaltické procesy. Lze předpokládat, že má-li jedinec příjem o hmotnosti X, pak dle zákona o zachování hmoty bude výdej činit rovněž cca X. A nebude-li k dosažení Depardieu, může podobně posloužit i jeden řeporyjský starosta. Ten by byl také mimořádně plodným zdrojem žluči. Jen ještě zatím není jisté, jak ji načerpat a uchovat. Ale nevěste hlavu, lidstvo je vynalézavé, určitě na to přijde.
